CO JE KOMBINOVANÝ PRVOTRIMESTRÁLNÍ SCREENING?
Screening je anglický výraz odvozený ze slova „screen“, které znamená (mimo jiné) síť. Těhotenský screening je tedy jakési „prosetí“ všech těhotných žen, aby byly zachyceny ty, které mají nejvyšší riziko chromozomální vady plodu. Screening chromozomální vadu neodhalí, ale upozorní na míru rizika. Kombinovaný prvotrimestrální screening je vyšetření, jehož cílem je zjistit míru rizika chromozomálních abnormalit plodu. Umožňuje záchyt 95 - 97 % plodů s Downovým syndromem a jinými závažnými chromozomálními abnormalitami s nejmenší možnou falešnou pozitivitou 3 %. Na screening v těhotenství mají nárok všechny ženy, ale screening není povinný.
CO JSOU CHROMOZOMÁLNÍ VADY?
Nejčastější chromozomální abnormalita je Downův syndrom neboli trizomie 21. Další dvě nejčastější chromozomální vady jsou Edwardsův syndrom (trizomie 18) a Pataův syndrom (trizomie 13). Downův syndrom je vada slučitelná se životem, hlavním klinickým projevem je snížená inteligence a zvýšené riziko některých dalších přidružených vad. Edwardsův a Pataův syndrom jsou klinicky závažnější, s těžkou mentální retardací a dalšími vadami. Většina dětí umírá v novorozeneckém období. Chromozomální vady vznikají již při oplodnění, většinou náhodně. Vznik žádné z těchto vad se nedá ovlivnit, hlavním rizikovým faktorem je věk matky (riziko se s věkem zvyšuje).
JAK SE SCREENING PROVÁDÍ A JAK SE VYHODNOCUJE?
Na našem pracovišti provádíme kombinovaný screening metodou „One stop clinic“ (OSCAR). Tato metoda umožňuje získat výsledky testování již za několik hodin.
Během jedné návštěvy mezi 11.+0 až 13.+6 týdnem těhotenství provedeme detailní ultrazvukové (UZ) vyšetření plodu a odběr krve matky. Zjistíme další důležité informace jako způsob početí (spontánní, umělé oplodnění), hmotnost matky, etnikum, kouření, aplikování hormonální terapie.
Při vlastním výpočtu rizika se vychází z věku matky, zohledňuje se hladina biochemických ukazatelů z krve matky, výsledky podrobného ultrazvukového vyšetření a další získané informace. Tyto údaje jsou zaneseny do počítače, kde je výpočet proveden pomocí sofistikovaného počítačového programu.
Výsledek screeningu je stanovení individuálního rizika postižení plodu Downovým, Edwardsovým a Pataovým syndromem. Riziko se udává jako poměr, který vyjadřuje pravděpodobnost postižení plodu chromozomální vadou.
JAKÉ JSOU VÝHODY PRVOTRIMESTRÁLNÍHO SCREENINGU?
Prvotrimestrální screening nabízí nejvyšší možný mezinárodní standart pro diagnostiku chromozomálních abnormalit a vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. Provádí se pod záštitou Nadace Fetální medicíny v Londýně (Fetal Medicine Foundation, FMF), která je založena a vedena profesorem Kyprosem Nicolaidesem, se kterým úzce spolupracujeme.
Výhody prvotrimestrálního screeningu jsou:
- vysoká pravděpodobnost zachycení existující vady plodu
- snížení počtu žen, u kterých je nutné provést invazivní vyšetření
- přesné datování těhotenství
- včasná diagnóza velkých fetálních abnormalit
- detekce vícečetných těhotenství s přesným určením chorionicity (bi-, monochoriální dvojčata)
CO SE ZJIŠŤUJE POMOCÍ ULTRAZVUKOVÉHO VYŠETŘENÍ V PRVÉM TRIMESTRU?
Ultrazvukovým vyšetřením měříme tzv. CRL - temeno-kostrční délku. Jde o nejpřesnější parametr ke stanovení stáří plodu a používá se k výpočtu termínu porodu.
Dále hodnotíme celkovou stavbu plodu se zaměřením na zjištění závažných vývojových vad. Podrobně prohlížíme vzhled lebky, struktury mozku, břišní stěnu, trávicí trakt, močové cesty, končetiny, srdce a měříme srdeční frekvenci.
Poté se zaměřujeme na vyšetření ukazatelů genetických vad. Kombinace některých těchto ukazatelů se používá při výpočtu rizika chromozomální vady u plodu.
Nuchální translucence (NT) je podkožní nahromadění tekutiny v zátylku plodu a jeho zvýšení může poukazovat na možnost chromozomální abnormality, genetického syndromu nebo srdeční vadu plodu.
Nosní kůstka (NB) - hodnotíme přítomnost či nepřítomnost nosní kůstky na ultrazvuku. Přítomnost NB výrazně snižuje riziko chromozomálních abnormalit u plodu.
Frontomaxilární - FMF úhel – úhel, který svírá profil plodu s horní čelistí. Napomáhá při určení rizika chromozomální vady u plodu.
Trikuspidální chlopeň - event. trikuspidální regurgitace, a průtok v ductus venosus (žilní spojka). Tyto ukazatelé mohou být abnormální v případě chromozomální abnormality nebo mohou signalizovat srdeční vadu plodu.
Srdeční frekvence je ukazatelem funkce srdce plodu a používá se při výpočtu rizika chromozomálních vad u plodu.
Intrakraniální translucence (IT) - tento ukazatel nám pomáhá odhalit možný rozštěp páteře již v I. trimestru gravidity.
CO SE ZJIŠŤUJE POMOCÍ VYŠETŘENÍ KRVE MATKY?
Biochemické vyšetření séra matky zahrnuje stanovení hladin dvou látek - beta-hCG aPAPP A v žilní krvi. Tyto látky jsou produkovány placentou a jsou přítomny u všech těhotných žen. Jejich hladiny se používají při určení rizika chromozomální vady u plodu.
Z jednoho vzorku krve vyšetřujeme hormony štítné žlázy matky (TSH, fT4, anti TPO) - viz dále screening štítné žlázy.
JAKÝ JE POSTUP PŘI NEGATIVNÍM SCREENINGU?
Pokud je screening negativní (příznivý výsledek, získaný u 97 % těhotných) doporučujeme UZ vyšetření ve 20.-23. týdnu těhotenství.
Screening hodnotíme jako negativní tehdy, pokud je riziko nižší než 1:300 (například 1:1000, 1:2000 atd.). Negativní screening znamená, že riziko narození dítěte s chromozomální vadou je nízké. Protože záchyt screeningu není 100%, ale 95-97 % negativní screening zcela nevylučuje postižení plodu chromozomální vadou.
JAKÝ JE POSTUP PŘI POZITIVNÍM SCREENINGU?
Pokud je screening pozitivní (nepříznivý výsledek získaný u 3% těhotných) nabízíme těhotné provedení invazivního vyšetření. Jedině invazivní vyšetření je schopné potvrdit nebo vyloučit chromozomální postižení u plodu, a tím celý screeningový proces uzavřít. Rozhodnutí, zda doporučené vyšetření podstoupit je někdy pro těhotné obtížné. V těchto případech jsme vždy k dispozici a ochotně zodpovíme všechny vaše dotazy.
Screening hodnotíme jako pozitivní, pokud je riziko vyšší než 1:300 (například 1:200, 1:100 atd.). Pozitivní screening neznamená automaticky narození postiženého dítěte. U většiny plodů s pozitivním screeningem není chromozomální vada přítomná.
CO JE SCREENING FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY?
Dostatek hormonů štítné žlázy a dostatečný přísun jodu v graviditě je velmi důležitý pro správný psychomotorický vývoj plodu. Jejich nedostatek či nevyváženost může způsobit častější potraty, předčasné porody a také zdravotní komplikace novorozence po porodu a to i v případě, že porucha hormonů štítné žlázy je tzv. skrytá (bezpříznaková).
Dostatek hormonů štítné žlázy a jejich vyvážená funkce je pro zdárný průběh těhotenství velmi důležitý už od začátku těhotenství. Pokud je potřeba upravit funkci štítné žlázy léky, je žádoucí, aby léčba byla nasazena co nejdříve.
Z výše uvedených důvodů jsme v našem centru v únoru 2010 zahájili screening funkce štítné žlázy v prvém trimestru u všech těhotných žen. Vyšetřujeme fT4, TSH a anti- TPO (protilátky proti štítné žláze) a to v rámci jednoho odběru krve na I. trimestrální screening OSCAR.
Ženy, které jsou již u endokrinologa sledovány, nevyšetřujeme.
Pokud je nalezena odchylka, odesíláme ženy ke konzultaci a dovyšetření k endokrinologovi, který zhodnotí celkovou funkci štítné žlázy a určí další postup (nasadí potřebnou terapii, určí čas další kontroly). V případě zájmu je možné využít naší endokrinologickou ambulanci.
Výsledek odběru je k dispozici taktéž během jedné návštěvy při provedení I. trimestrálního screeningu. Záchyt poruch funkce štítné žlázy je častý a relativně velkému procentu těhotných žen je doporučeno začít užívat medikamentosní terapii.
PRAVIDELNÉ KONTROLY?
Pravidelné kontroly
Období před otěhotněním může mít zásadní dopad na výsledek početí. Proto je ideální, když pár těhotenství plánuje. Faktory, které ovlivňují výsledek početí, lze rozdělit do dvou velkých skupin: změnitelné a nezměnitelné.
- Změnit lze stav výživy, způsob zaměstnání, životní prostředí a styl, očkování, trvalou léčbu a momentální zdravotní stav.
- Nezměnitelné jsou věk matky, genetická, reprodukční a osobní anamnéza.
Znalost nezměnitelných faktorů však může vést k opatřením, která mohou mít pozitivní vliv na vývoj plodu a výsledek těhotenství. Často již v období před koncepcí můžeme zjistit přítomnost zdravotně vysoce rizikového prostředí (např. s vysokým rizikem rozvoje virového infekčního onemocnění) nebo škodlivých životních návyků (kouření, alkohol).
Prekoncepční plánování je dále obzvláště důležité pro ženy s chronickým onemocněním (revmatoidní artritis, epilepsie, cukrovka atd). V těchto případech by vždy měla žena o úmyslu otěhotnět informovat ošetřujícího specialistu i gynekologa, aby mohla být provedena opatření zvyšující pravděpodobnost otěhotnění a narození zdravého dítěte.
JAKÁ JE SPRÁVNÁ VÝŽIVA A ŽIVOTNÍ STYL?
Vhodná prekoncepční dieta
Ženy plánující graviditu by měly dva až tři měsíce před plánovaným otěhotněním začít užívat kyselinu listovou, která snižuje riziko rozštěpu páteře a rozštěpu rtu u plodu o 25-75 %. Lidský organismus sám nedokáže vytvářet kyselinu listovou a je závislý na jejím přísunu potravou. Chudokrevnost snižuje pravděpodobnost otěhotnění. V těhotenství je také velká "poptávka" po vápníku. Ten je důležitý zejména pro vývoj kostí a zubů dítěte. Stejně tak je tomu s vitamínem D. Těhotné by tak měly mít dostatek mléčných výrobků – mléka, jogurtů, tvarohu a sýrů (především tvrdých), ze kterých tělo dokáže minerál i vitamín lépe získat. S vápníkem souvisí i hořčík (magnézium). Jeho nedostatek způsobuje svalové křeče, a ovlivňuje i vstřebávání vápníku. Nadužívání vitamínu A a D však může naopak plod ohrozit.
Obezita
Obezita snižuje pravděpodobnost otěhotnění a zvyšuje riziko těhotenských komplikací. Ženy trpící nadváhou potřebují dosáhnout optimálního stavu výživy již před těhotenstvím, neboť gravidita není vhodnou dobou k omezení denních dávek potravin. Schéma, které umožňuje ženě, aby se jednoduše přesvědčila o stavu své výživy, je součástí prekoncepční průkazky.
Způsob zaměstnání a životní prostředí
Prekoncepční vyšetření by mělo obsahovat dotazy na zjištění možného vystavení škodlivým vlivům jak v domácím prostředí, tak i na pracovišti. Chemické látky, jako jsou rozpouštědla, těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium) a pesticidy, by měly být z dosahu budoucí matky odstraněny. Jednostranná dieta může za nepříznivých okolností znamenat zvýšený přísun škodlivin, obsažených víceméně povšechně v potravě. Proto je výhodná pestrá skladba jídelníčku. Je nutné zhodnotit i riziko infekcí. Nebezpečné jsou infekce přenášené zvířaty tzv. antropozoonózy (např. toxoplazmóza).
Vystavení lidského zárodku vysoké teplotě v období vývoje orgánů způsobené např. horečnatým onemocněním či dlouhotrvajícím pobytem v sauně, horké páře nebo při usilovném cvičení v horkém, vlhkém prostředí může negativně ovlivnit vývoj zárodku. Zvyšuje riziko vzniku defektů neurální trubice plodu a jiných vrozených vývojových vad, které mohou vyústit např. v poruchy učení či chování.
Životní styl
Význam životního stylu pro budoucí těhotenství bývá jak přeceňován, tak podceňován. Plánování těhotenství je ideální dobou k posouzení životního stylu omezením či odstraněním nezdravých návyků. Zároveň je optimální dobou k případné intervenci, protože měnit každodenní návyky až v těhotenství bývá obtížné a může přijít i pozdě.
Návykové látky - Alkohol
V našich zemích je alkohol blahosklonně tolerovanou drogou, jejíž povšechně devastující účinky jsou bagatelizovány. Je to zejména tím, že na alkohol vzniká návyk většinou pomalu a důsledky alkoholového návyku nejsou na první pohled tak patrné. Alkohol je dnes nejčastější příčinou mentální retardace plodu. Vedle toho je konzumace alkoholu dávána do souvislosti se spontánním abortem (potratem), abrupcí (odloučení) placenty, hypotrofií plodu (nízkou hmotností), zvýšenou perinatální mortalitou (porodní úmrtností), poruchami chování a dysfunkcí centrálního nervového systému.
Fetální alkoholový syndrom vzniká u plodů žen, které v těhotenství konzumují alkohol. Projevuje se poruchou růstu, mentálním opožďováním a charakteristickými obličejovými rysy. Pravděpodobnost jeho výskytu u plodu se zvyšuje s množstvím požitého alkoholu, ale hranice bezpečné konzumace není potvrzena. Proto je lépe alkohol během těhotenství zcela vynechat.
Kouření
Kouření má povšechně negativní vliv na těhotenství i plod. Ženy, které přestanou kouřit před početím, snižují riziko obtíží s početím, riziko předčasného odtoku plodové vody, předčasného porodu a nízké porodní váhy plodu.
Pasivní kuřáctví je přitom stejně nebezpečné jako aktivní.
Míra nebezpečnosti souvisí s dávkou: čím více žena kouří, tím více je těhotenství ohroženo. Protože kuřáci jsou i v domácnosti, je někdy třeba provést pohovor i za přítomnosti manžela.
Hlavními projevy tzv. fetálního tabákového syndromu (FTS) jsou opožďování růstu, zvýšené riziko potratu, vyšší perinatální úmrtnost a vliv na poporodní vývoj. V literatuře jsou dobře dokumentovány změny na plodu ve vztahu k počtu vykouřených cigaret. Čím více žena kouří, tím nižší je porodní váha. Kuřačky mají na 50% sníženu pravděpodobnost uhnízdění oplodněného vajíčka a následného zdárného těhotenství.
Rizika kouření pokračují i po porodu. Syndrom náhlého úmrtí plodu (SIDS) se vyskytuje u kuřaček dvakrát častěji. Zdá se, že čím více lidí v rodině kouří, tím je vyšší incidence SIDS. Astma a i nižší funkční kapacita plic je častější u dětí kuřaček a z kuřáckého prostředí.
Drogy
Pervitin, extáze, kokain či heroin jsou drogy, o kterých slyšíme často v médiích. Ruku v ruce s užíváním drog přicházejí další extrémně rizikové faktory pro těhotenství, jako jsou infekční onemocnění matky (syfilis, AIDS, hepatitida B, C). Ženy s údajem o užívání drog v anamnéze mají větší sklon k pití alkoholu a kouření cigaret a častěji trpí poruchami výživy.
CO JE GENETICKÉ PORADENSTVÍ?
Genetická konzultace je před plánovanou graviditou vhodná v celé řadě případů. Je to například tehdy, pokud žena prodělala dva nebo více potratů nebo pokud se páru nedaří otěhotnět.
Dále je konzultace vhodná tehdy, pokud se žena léčí pro chronické onemocnění (epilepsie, cukrovka, revmatoidní artritis atd.), pokud se v rodině vyskytují dědičná onemocnění (polycystóza ledvin, cystická fibróza atd.), pokud se ženě, nebo v blízkém příbuzenstvu narodily děti s vrozenými vývojovými vadami (zejména mnohočetnými), s chromozomálními vadami nebo se závažným mentálním opožďováním.
Genetická konzultace v těchto případech může zvýšit pravděpodobnost úspěšnosti těhotenství.
JSEM TĚHOTNÁ?
Při pravidelném menstruačním cyklu je nejčastěji signálem možného těhotenství vynechání menstruace.
Pro prvotní potvrzení těhotenství lze použít jeden z těhotenských testů, běžně dostupných v lékárnách a drogeriích. Většina z nich je poměrně spolehlivá a žena si jimi sama může jednoduše diagnostikovat těhotenství již několik dní po vynechání jinak pravidelné menstruace.
POZOR! Vynechání menstruace může mít i jiný důvod - stres či duševní vypětí, změna prostředí, onemocnění ženy, blížící se klimakterium. Je vhodné navštívit lékaře, který těhotenství s jistotou potvrdí a současně zjistí, jestli se těhotenství vyvíjí normálně v děloze a není-li oplodněné vajíčko uhnízděno někde jinde. V takovémto případě by se jednalo o tzv. mimoděložní těhotenství.
Pozitivita těhotenského testu, která prokáže přítomnost těhotenského hormonu v moči ženy, je pak důvodem objednat se k lékaři. Lékař provede další vyšetření. Za prvé krevní testy, kterými zjistí hladinu těhotenského hormonu v krvi, tzv. lidského choriogonadotropinu (hCG). Jeho hladina se prudce zvyšuje právě po otěhotnění. Pozitivitu krevních testů lékař ověří ultrazvukovým vyšetřením, kterým prokáže přítomnost lidského zárodku v děloze.
Další možné známky těhotenství: současně s vynecháním menstruace se mohou dostavit i další - nejisté známky a příznaky těhotenství - zvýšená teplota (kolem 37°C), pocit napětí, zvětšení a bolestivosti prsů, sekrece bělavé tekutiny z prsů (kolostrum), zvýšená únava a spavost, změna chutí, nevolnosti a zvracení, změna nálady, častější, nebolestivé močení, zvýšená pigmentace prsních dvorců, pigmentové skvrny v obličeji. Tyto příznaky registrují zejména ženy, které již s těhotenstvím mají zkušenost.
Těhotenství bývá tradičně členěno na tři třetiny, které nazýváme trimestry. Význam tohoto dělení spočívá především v rozčlenění 40 týdnů těhotenství do větších časových celků. To je výhodné z lékařského hlediska i z pohledu těhotné ženy.
Každý z trimestrů je totiž zcela odlišný, probíhají v něm určitá speciální vyšetření a je naplněn specifickými pocity i starostmi nastávající maminky.
Nejtěžší jsou první týdny
Prvních několik týdnů těhotenství bývá nejtěžších. Pokud se žena necítí být ve své kůži, je třeba jí dodat důvěru, že se její stav v dalším období zlepší. Zvláště ženy, které čekaly na těhotenství delší dobu, mohou některé nové skutečnosti a stavy vnímat mnohem intenzivněji. Emoční nevyrovnanost bývá zvláště pro počátek těhotenství příznačná.
Ženy se často obávají neúspěšného ukončení těhotenství a pokládají si otázku zda je jejich ještě nenarozené dítě v pořádku. Je to naprosto normální a je třeba o těchto obavách hovořit jak s partnerem, tak se svým gynekologem.
Nejkrásnější období
Druhé tři měsíce těhotenství bývají pro mnoho žen nejkrásnějším obdobím. I když je každá žena jiná, obvykle v tomto období nachází sama sebe. Je třeba, aby využila příležitost k odpočinku a sebepoznání. Je to na dlouhou dobu naposledy, kdy bude mít pro sebe chvilku klidu. Mnoho žen prožívá těhotenství velice romanticky a tento stav se někdy znovu dostavuje po porodu. Aby byl tento citový prožitek co nejúplnější, je třeba neopomenout nezastupitelnou roli partnera. Ten by měl spolu se ženou aktivně prožívat celé těhotenství a nehrát pouze pasivní úlohu.
Porod se blíží
S blížícím se koncem těhotenství se zcela přirozeně u většiny žen i ostatních rodinných příslušníků zvyšuje netrpělivost. Obvykle se zde střetávají dva momenty. Na straně jedné je to obava ze samotného porodu a faktu, že žena bude mít dítě. Na straně druhé nedočkavost a touha po tom, aby nastávající maminka své dítě již mohla držet v náručí. Z toho vyplývá naprosto pochopitelný stav určité nervozity, smíšený s jistou dávkou vzrušení z očekávání příchodu nového člena rodiny.
MŮŽU SPORTOVAT V TĚHOTENSTVÍ?
Sport
Sportování v těhotenství
Pohyb v jakékoliv formě hraje v našem životě velkou roli. Vede nejen k psychické a fyzické kondici, ale napomáhá i zabránit změnám, které souvisejí s těhotenstvím, a připravuje tělo na porod tak, aby jeho průběh byl co nejlepší a nejrychlejší. Dokonce některé studie ukázaly, že u žen, které v těhotenství cvičily, se zkrátila délka porodu, snížil se výskyt komplikací, které mohly vést k císařským řezům, a ženy se po porodu rychleji zotavovaly. Dalším neméně důležitým pozitivním faktorem je vyplavování endorfinů, tzv. hormonů radosti, v průběhu cvičení.
Změny v organismu vyvolané těhotenstvím nebrání v pravidelné sportovní činnosti, zvláště v prvních měsících. Ve II. a zejména III. trimestru těhotenství děloha svými rozměry omezuje pohyblivost trupu a brání dýchacím pohybům bránice. Svalstvo přestává být »svalovým korzetem« pro páteř a hrudní koš. Těhotná začíná mít bolesti zad v bedrech a v kříži. Toto bývají nejčastější stesky, pro které se těhotné brání sportovní aktivitě. Pro prevenci těchto problémů se zády je však právě sport často účinnou terapií. Sportovní aktivita dovolí rovněž udržet správný krevní tlak a dechovou činnost. Jedinou podmínkou je sportovat s mírou.
Rozsah a intenzita pohybu jsou závislé na tom, zda jste již před těhotenstvím cvičila, či nikoliv. Pokud ano, pak lze v aktivitách pokračovat, popř. je vhodné je upravit. Pokud ne, pak není těhotenství dobou vhodnou na to, abyste vše dohonila. Je třeba, abyste si vybrala takové cvičení, které je vhodné a doporučené pro těhotné - například chůze, jízda na kole (mimo městský dopravní provoz –výfukové plyny…), plavání a cvičení v bazénu pro těhotné ženy. Tanec (zejména břišní tance) i jako příprava na porod (ovládání svého těla, pohyby pánví, správné dýchání a relaxace), jóga, golf, běžecké lyžování turistickým tempem v upravené stopě. Velmi výhodný pro těhotnou je totiž pobyt na horách.
Sporty nevhodné v těhotenství: koupání ve veřejných lázních, rybnících, řekách, v moři (nárazy vln), problémové sporty (tenis, bruslení, terénní běh), sjezdové lyžování.
Sporty kontraindikované v těhotenství: potápění, míčové hry jakéhokoliv druhu, všechny druhy vrcholového tréninku, silové sporty, jako je vzpírání a vrhy, dále všechny namáhavé vytrvalostní výkony, jízdu na koni, squash, jízdu na kanoi, windsurfing atd.
MOHU BĚHEM TĚHOTENSTVÍ CESTOVAT?
Cestování
Cestování se stalo součástí životního stylu moderního člověka, a proto není důvod se ho vzdát ani v těhotenství. Samozřejmě je třeba zvážit všechny okolnosti – lokalitu, cestu, vlastní stav apod.
Během těhotenství je na cestování nejvhodnější období mezi 4. a 7. měsícem. V tomto období je těhotenství nejstabilnější a žena je v nejlepší fyzické i psychické pohodě. Pokud v prvních třech měsících nemáte potíže (zvracení, závratě), není důvod pro rizikové těhotenství (krvácení, předešlý potrat, žena s vícečetným těhotenstvím…) a cítíte se dobře, nic vám nebrání vydat se na cesty. Pokud jste zdravotně v pořádku a zvětšující se objem bříška vám nečiní problémy, můžete cestovat i v posledních třech měsících – ale jen na kratší trasy a s doprovodem. Určitě můžete i v tomto období strávit příjemnou dovolenou na horách nebo na venkově.
Není dokázáno, že by cestování přispívalo k riziku potratů nebo předčasných porodů, naproti tomu určitá rizika existují. Určitě je třeba zvážit cíl cesty a způsob dopravy vzhledem k pokročilosti a dosavadnímu průběhu gravidity.
Rizika při cestování: pobyt ve vysokohorském prostředí nad 2500 m n.m. (menší hustota kyslíku), nevhodné jsou tropické oblasti. Zvážit je nutná kultura země (určitě vhodnější jsou z hlediska hygieny evropské země než africké), důležitý je způsob bydlení, stravování, potřeba očkování - které je v těhotenství absolutně nevhodné, způsob dopravy. Není vhodné cestování autobusem více než 2 hodiny - lépe vlakem, který je pohodlnější, prostornější. Nebo z hlediska individuálnosti raději autem (též ale nevhodné na daleké cesty). Rizikový je let letadlem (tlak vzduchu a jeho změna při vzlétání a přistávání, snížená vlhkost vzduchu a málo prostoru, hrozí otoky nohou, žilní trombóza).
JAKOU MÁ V TĚHOTENSTVÍ ROLI OTEC A MATKA?
Role otce a matky
Reakce otců na těhotenství jsou velmi různorodé. Někteří se chtějí plně podílet fyzicky i emocionálně. Jiní raději přijímají roli organizační, pomáhají ženě plnit doporučení lékaře či ošetřující a porodní asistentky. Někteří otcové chtějí prostě „sdílet“ těhotenství své ženy, ale nechtějí být v roli aktivního účastníka procesu těhotenství a porodu. Vliv na vnímání role otce má kulturní zázemí, protože v některých kulturách je na těhotenství a porod nazíráno jako na výhradně ženskou záležitost.
Asistentka by si neměla myslet, že otec se o dítě nezajímá, i když je během těhotenství a porodu spíše méně aktivní. Otcové procházejí podobnými procesy jako nastávající matky. Ze začátku mohou mít stejně neskutečný pocit z přítomnosti plodu. Typická je rozpolcenost a sebezpytování, zda je připraven být otcem. Otcové, kteří se účastní prenatálních prohlídek, vidí plod na ultrazvukovém záznamu nebo slyší jeho tlukot srdce, vnímají pak své dítě více jako osobnost.
Po otci se často chce, aby poskytoval citovou oporu, zatímco se sám vypořádává s novou rolí otce. Příliš často má pocit, že je potřebný spíše jako opora těhotné ženy než jako nastávající rodič, který má také své potřeby. Asistentka by měla otce sledovat a povzbuzovat jej už během prenatálních prohlídek, přípravných kurzů i během porodu. Muž se snaží vyrovnat se se svou rolí otce podobně, jako se vyrovnává žena se svou rolí matky.
Pozitivní role otce, který doprovází ženu na předporodních kurzech a při porodu:
Absolvuje kurzy dýchání a masáže, je stále připraven udělat cokoli a být k dispozici Nejdůležitější je jeho přítomnost, klid a trpělivost.
Otec sice nemůže pomoci lékaři nebo porodní asistentce, ale je spojkou mezi rodičkou a personálem. Pro ty muže, kteří se vědomě zúčastnili porodu, je to hluboký zážitek. Je to příležitost k novým prožitkům, upevnění vazby matka - otec. Žena má možnost poznat se se svým mužem v jiné nové podobě. A po porodu přichází velká radost, zvlášť pokud se mu ještě dostane od ženy podpory, aby si vzal dítě do náruče.
Někdy ale otec není ideálním partnerem u porodu
Nesnese pohled na krev, může být citlivý, labilnější. Ruší ženu zejména v závěru porodu, neumožní jí, aby se poddala porodnímu mechanizmu. Stres, který na porodním sále může otec prožít, je pohled na vlastní ženu, jak rodí. Vidí svoji ženu, prožívající zjevnou bolest, strach. Žena vydává pro něj neznámé zvuky, poprvé spatří i její tělesné tekutiny. V průběhu postupujícího porodu se může žena proměňovat. Někdy dramatické změny v jejím chování jej mohou stresovat. Je zmožená, zoufalá, chová se nepřátelsky. Muž řeší co dělat, kam se postavit, jak moc a jakým způsobem se jí dotýkat, kolik lásky projevit před cizími lidmi. Stresuje ho pocit zodpovědnosti za ženino zvládání porodu, někdy má zodpovědnost za důležitá rozhodnutí ohledně zdravotní péče. Toto vede ke zdůraznění pocitu bezmoci, ztráty kontroly a zvyšující se nejistoty u otce.
Jenže představy se v průběhu porodu mění. Muž i žena mají svoji nějakou a jedinečnou minulost, jiný vztah k bolesti a porod v každém z nich zákonitě něco vyvolá – pocity, reakce. A to je pak může překvapit a někdy i docela zaskočit.
PRAVIDELNÉ KONTROLY V TĚHOTENSTVÍ?
Pravidelné kontroly
Při prvním vyšetření v těhotenské poradně rozhodne ošetřující lékař na základě získaných anamnestických údajů a aktuálního klinického nálezu o míře případného rizika a těhotnou ženu zařadí do některé ze tří následujících skupin:
Těhotné s malým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze u kterých jsou výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity normální. Takové těhotenství označujeme jako fyziologické a dispenzární prenatální péče je poskytována:
- do 36. týdne gravidity včetně, v intervalu 4–6 týdnů (optimálně 1x měsíčně),
- od 37. týdne gravidity do termínu porodu jedenkrát týdně.
Těhotná může být předána do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod, po vzájemné dohodě – nejpozději však v termínu porodu. Péče o potermínové těhotenství v ambulanci registrujícího gynekologa je možná na základě jeho dohody se zdravotnickým zařízením ústavní péče, kde bude žena rodit.
Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. Takové těhotenství označujeme jako rizikové. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy. Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných žen laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do třetí skupiny. O rozsahu a frekvenci laboratorních či konziliárních vyšetření rozhoduje ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnosti rizikového faktoru.
Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity. Takové těhotenství označujeme jako patologické. Frekvence návštěv i rozsah laboratorních či konziliárních vyšetření jsou zcela individuální a rozhoduje o nich ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnosti klinického stavu těhotné.
Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:
- pravidelná (provádějí se při každé návštěvě těhotenské poradny),
- nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).
Pravidelná vyšetření:
- sběr anamnestických údajů a určení míry rizika,
- zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku,
- chemická analýza moči,
- bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix-skóre (podle zvážení lékaře),
- detekce známek vitality plodu.
CO JE RIZIKOVÉ TĚHOTENSTVÍ?
Rizikové těhotenství
Souslovím "rizikové těhotenství" se obvykle rozumí obecný název pro všechna těhotenství, u nichž je nějakým způsobem ohrožen či narušen jejich průběh. To samo o sobě však ještě nemusí znamenat, že nastávající mamince či nenarozenému miminku hrozí nějaké závažné bezprostřední nebezpečí.
Příčinou, která vede k zařazení do rizikové skupiny, může být jednak onemocnění ženy před otěhotněním, jednak onemocnění, které se objeví až v průběhu těhotenství (např. preeklampsie či těhotenská cukrovka). Rizikovým faktorem je samozřejmě také hrozící potrat nebo nebezpečí předčasného porodu (před ukončeným 37. týdnem těhotenství), krvácení v graviditě, nízko nasedající placenta či podezření na vývojovou vadu plodu, Rh-inkompatibilita nebo podezření na nedostatečnou funkci placenty.
Příčina (jako třeba vrozená vada dělohy, hypertenze, nějaké chronické či neurologické onemocnění aj.) ovšem nemusí být jen na straně matky, může se objevit i na straně plodu (například vrozená vada srdce či porucha ledvin, rozštěp rtu, tváře atd.). Roli zde hraje dědičná zátěž, věk matky, její zdravotní stav, případně předchozí průběh těhotenství. Jako rizikové se označuje i jakékoli vícečetné těhotenství, těhotenství po umělém oplodnění či po léčené neplodnosti.
Patologické těhotenství znamená, že je vážně nemocná matka, plod nebo oba současně. Stav ženy, která trpí nějakým chronickým onemocněním, se může během těhotenství výrazně zhoršit, proto je třeba ji více sledovat. Jde například o onemocnění ledvin, srdce, plic či o cukrovku. I u zdravých žen se mohou během těhotenství vyskytnout vážné komplikace. Mezi závažná onemocnění plodu patří vrozené vývojové vady, nedostatečná placentární výživa plodu a projevy Rh-inkompatibility.
Další příčiny rizikového těhotenství
Příčiny rizikového a patologického těhotenství jsou většinou somatické (tělesné). Existují však i komplikace, na kterých se podílí psychika ženy (psychosomatické). Pod vlivem hormonů se psychika ženy v těhotenství zásadně mění. Žena může být neurotická, depresivní, ale naopak i velice optimistická a radostná. Často se u těhotných žen v různé míře objevuje úzkost.
Psychika
Nejčastěji mají ženy strach, že se jim narodí dítě s vrozenou vývojovou vadou, dále se obávají porodního poranění a ztráty sebekontroly na porodním sále. Na rizikovém, až patologickém těhotenství se mohou podílet také faktory jako neúspěchy v předchozích graviditách, úmrtí dítěte v anamnéze, konfliktní vztahy s partnerem či rodinou, stres, nízká životní úroveň, užívání návykových látek, problémy v zaměstnání aj.
Mezi těhotenské komplikace, které mohou být způsobeny psychosomaticky, tedy na základě výše uvedených psychických faktorů, patří nadměrné těhotenské zvracení, samovolný potrat, předčasný porod, vysoký tlak, preeklampsie, nitroděložní opoždění růstu (IUGR) nebo rozkolísaná těhotenská cukrovka.
Jak k rizikovému těhotenství přistupovat?
Je především třeba se vědomě netrápit tím, že s vaším těhotenstvím něco není v pořádku. Podstatné je znát míru rizika a důvody, kvůli kterým bylo těhotenství za rizikové označeno, což se může stát hned na začátku těhotenství, ale také třeba až těsně před samotným porodem.
Rizikové těhotenství ve většině případů nevyžaduje hospitalizaci. Nezbytně nutné často není ani zůstávat doma v pracovní neschopnosti, protože to může ženu zbytečně izolovat od všedních problémů. Jak už bylo řečeno: rizika, která v sobě takto označené těhotenství nese, souvisejí především s tím, že je třeba průběh takové gravidity sledovat pečlivěji než "normální" těhotenství.
