Chci se dozvědět o vyšetřeních a zákrocích

Neurologické vyšetření je soubor lékařských úkonů, které mají ověřit stav centrálního nervového systému (mozku a míchy) a periferních nervů. Skládá se z anamnestického rozhovoru (lékař zjišťuje předcházející zdravotní stav) a vlastního vyšetření.

Kdy se používá
Orientační neurologické vyšetření by mělo být součástí každé lékařské prohlídky. Důkladnější zhodnocení stavu centrálního nebo periferního nervového systému požaduje lékař v případě podezření na poruchu jejich funkce. Může se například jednat o náhlou ztrátu citlivosti, pocity brnění, mravenčení nebo obrnu končetin. Neurologické vyšetření se provádí při každé ztrátě vědomí a úrazech hlavy.

K čemu slouží
Vyšetření zhodnotí činnost nervového systému. Podle odchylek od normálního stavu dokáže lokalizovat místo pravděpodobného poškození a zaměřit se na ně při dalším vyšetřování. Je velmi důležité pro sledování vývoje onemocnění.

Co je potřeba
K základnímu neurologickému vyšetření se používá pouze neurologické kladívko se štětičkou a kovovým hrotem. Kromě toho stačí už jen lékařův zrak.

Jaký je princip
Funkce nervového systému lze ověřit sérií jednoduchých úkonů. Nervy, které zásobují svaly (motorické nervy) se testují tím, že lékař vyzve pacienta k provedení jejich funkce. Sensitivní nervy se testují jemnými dotyky štětičky na kůži. Lékař při vyšetření ověřuje zrak, sluch, čich, chuť i hmat. Kromě toho se snaží vyvolat řadu tzv. šlachových reflexů. Jsou to automatické odpovědi nervového systému a svalů na podráždění. Nejznámější je tzv. čéškový (patelární) reflex – při úderu kladívkem na podkolenní vaz dojde k reflexnímu stažení stehenního svalu a vykopnutí končetiny. Každý reflex vypovídá o funkci konkrétní oblasti míchy. Mozkové dráhy se testují pomocí zvláštních manévrů.
motorický – hybný, týkající se pohybu, zejm. kosterního svalstva.
senzitivní – citlivý, schopný vnímat.

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Jak vyšetření probíhá
Vyšetření zahajuje lékař otázkou na obtíže pacienta. Postupně se informuje na další údaje potřebné k sestavení anamnézy (jako např. nynější potíže, výskyt onemocnění v rodině, choroby, kterými trpíte, léky, které užíváte, v jakých podmínkách pracujete a bydlíte apod.).
Během rozhovoru si lékař všímá orientovanosti, chůze, pohybů a postavení těla, stavu svaloviny. Vyšetřování probíhá doslova „od hlavy až k patě“. Ověří správnou funkci hlavových nervů a pohyblivost krční páteře. Poklepáváním kladívka a dotyky štětičkou vyšetří reflexy a motorickou inervaci horních končetin, nervové zásobení trupu a reflexy a motorickou inervaci dolních končetin. V průběhu vyšetření několikrát vyzve pacienta k provedení určitých činností. Patří mezi ně střídavé kladení ukazováčku na nos, předpažení a natáčení rukou, zvedání nohou, chůze nebo třeba poskakování na jedné noze. Některé činnosti se provádí při zavřených očích. Všechny úkony ověřují správnou inervaci. Neurologické vyšetření trvá asi 30 až 40 minut.

inervace – zásobování části těla nervovými vlákny prostřednictvím určitého nervu. Znalost inervace má význam např. při diagnóze některých nervových poruch či poškození.

Kdy bude výsledek
Výsledek vyšetření se pacient dozví hned po jeho ukončení. Lékař napíše zprávu se závěry vyšetření.

Co vyšetření ukáže
Údaje získané při vyšetření vytvářejí dohromady obraz případného poškození nervového systému. Porucha zraku, sluchu, čichu nebo chuti vypovídá o poruše příslušných nervů. Všechny reflexy mají svůj anatomický podklad. Jejich oslabení nebo vymizení může ukazovat na poškození míchy nebo poruchu nervového přenosu. Poruchu mozkových drah odhalí pozitivita nebo negativita příslušných manévrů.

reflex – 1. mimovolně probíhající automatická odpověď nervového systému na určitý podnět.

Kam povedou další kroky
Lékař na základě nálezu může doporučit další vyšetření. Obvykle se jedná o některou zobrazovací metodu (RTG, CT, MR) nebo elektrofyziologické vyšetření (EP, EEG, EMG). Dostupnost vyšetření: Neurologické vyšetření provádí specialista v neurologické ambulanci. Orientační neurologické vyšetření běžně provádí také jiní lékaři, praktici i specialisté v jiném odvětví medicíny.

Seznam placených výkonů a služeb zde.

Lumbální punkce, tedy lidově „píchání do páteře“ nebo také „lumbálka“, je odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu v bederní (lumbální) krajině. Místo vpichu vylučuje možnost poranění míchy.
Odebraný vzorek se odesílá k biochemickému, mikrobiologickému a imunologickému laboratornímu vyšetření. Kromě diagnostiky se používá i k léčebným účelům.

mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Je tvořena specializovanými buňkami v mozkových komorách, cirkuluje v dutinách a prostorech kolem centrálního nervového systému.

Kdy se používá
Lumbální punkce se používá k odběru a laboratornímu rozboru mozkomíšního moku. Provádí se při podezření na zánět či infekci centrálního nervového systému. Může se použít i k diagnostice krvácení při poranění hlavy a mozku. Vyšetření navrhuje a provádí lékař neurolog.

K čemu bude
Odběr mozkomíšního moku ukáže jeho vzhled a složení. Odhalí změny při zánětu, infekci, nádorovém onemocnění a krvácení. Pomáhá k diagnóze neurologických onemocnění. Na základě výsledků rozboru moku se lékař rozhoduje pro další léčbu. Opakované odběry slouží ke sledování postupu onemocnění nebo úspěšnosti léčby. Lumbální punkci je kromě odběru možné využít i k aplikaci léků nebo znecitlivujících látek do páteřního kanálu.

Co je třeba vědět
Lumbální punkce se provádí pomocí punkční sady. Hlavní součástí je speciální dutá jehla. Její průsvit při zavádění vyplňuje kovové vlákno (mandrén), které lze po zavedení vytáhnout. Mok se odebírá do sterilní plastikové zkumavky s barevným uzávěrem. Místo punkce se před výkonem ošetří dezinfekčním roztokem. 

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Provádí se za hospitalizace. Po výkonu byste měli zůstat 24 hodin ležet (z toho minimálně 2 hodiny v poloze na zádech a bez zvýšené polohy hlavy). Také je možno k výkonu použít tzv. „atraumatickou“ punkční lumbální jehlu, kterou si však musíte zajistit před výkonem. Výhodou použití této jehly je kratší doba, kdy musíte zůstat ležet, jedná se pouze o 2–4 hodiny. Jehlu můžete zakoupit po předcházejícím objednání v lékárně. Cena se pohybuje kolem 270 Kč.
Důležitý je také zvýšený přísun tekutin.

Jak vyšetření probíhá
Před vyšetřením si odložíte oblečení z horní poloviny těla a otočíte se zády k lékaři. Lumbální punkce se může provést v sedě nebo v leže na lůžku, ale také vsedě obkročmo zády k lékaři na židli.

Budete požádáni o maximální možné „vyhrbení“ zad. V této poloze se rozestoupí obratle a umožní snadnější zavedení punkční jehly. Lékař určí důkladným vyhmatáním obratlových výběžků místo vpichu a potře jej dezinfekčním roztokem. Natáhne si sterilní gumové rukavice a provede punkci. Vpich se provádí ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. bederního obratle. Pomalým zasouváním se jehla dostane až do prostoru s mokem. Při proniknutí strukturami u páteřního kanálu je cítit změna odporu. To je signál pro vytažení mandrénu. Uvolní se průsvit jehly a z jejího konce začne odkapávat mozkomíšní mok. Ten se zachycuje do připravené zkumavky. Vyšetření není výrazně bolestivé. Mnoho lidí má strach z ochrnutí při „píchání do páteře“. Lumbální punkce se však provádí v oblasti, kam již nezasahuje mícha, a proto její poškození nehrozí.

Jaká je správná poloha

1. Nemocný leží rovně na boku, blízko okraje postele s ohnutými zády, ohnutými kyčlemi, přitaženými koleny a ohnutou šíjí. Ramena mají být svisle proti sobě, aby se zabránilo stočení páteře, které by ztížilo punkci.
2. Nemocný sedí na lůžku, zády k lékaři s vyhrbenými zády (záda připomínají „kočičí hřbet“), s ohnutou šíjí.
3. Nemocný sedí na židličce obkročmo, zády k lékaři s vyhrbenými zády a ohnutou šíjí.

Kdy bude výsledek
Vzhled a barvu mozkomíšního moku může lékař zhodnotit okamžitě při punkci.
Ostatní vyšetření se provádějí v laboratoři. Proto je jejich výsledek k dispozici za několik hodin až dní.
Záleží na typu laboratorního vyšetření.

Co vyšetření ukáže
Mozkomíšní mok je za normálních okolností čirý a bezbarvý. Je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie. Růžově nebo tmavě hnědě zbarvený mok znamená krvácení. Zakalení vzbuzuje podezření na infekci. Zvýšená koncentrace bílkovin ukazuje na krvácení, zánět, nádor nebo poranění. Snížená koncentrace cukru (glukózy) je známkou bakteriální infekce. Při zánětu, infekci, krvácení nebo nádoru také dochází ke změně množství nebo zastoupení jednotlivých buněk v mozkomíšním moku.

Kam povedou další kroky
Okamžitě po výkonu Vás lékař vyzve k tomu, abyste si lehli a dodržovali 24 hodin (při použití atraumatické jehly 2–4 hodiny) klidový režim na lůžku. Punkce může někdy vyvolat přechodné bolesti hlavy či pocit na zvracení. Dodržení klidového režimu na lůžku může jejich vzniku předejít.
Dostupnost vyšetření: Lumbální punkce nevyžaduje speciální vybavení. Běžně se provádí na našem oddělení.

EEG = elektroencefalografie je vyšetření registrující aktuální elektrickou aktivitu Vašeho mozku. První popis metody pochází z druhé poloviny 19. století, přičemž postupně došlo k rozšíření metody. Dnes patří EEG k nejdůležitějším diagnostickým metodám v neurologii.

Kdy se používá
Elektroencefalografie slouží k odhalení změn v elektrické aktivitě mozku při podezření na jeho poškození. Indikuje se obvykle při záchvatových onemocněních, poruchách vědomí, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku a také při psychiatrických onemocněních. Používá se i při sledování procesů probíhajících ve spánku. Vyšetření nejčastěji navrhuje neurolog.

K čemu bude
EEG pomáhá při stanovení diagnózy epilepsie. Záznam může pomoci lékaři zjistit, o jaký druh epileptického záchvatu se jedná a kde je ložisko odpovědné za jeho vznik. Kromě toho může ukázat místo podezřelé ze zánětu nebo nádoru a určit míru případného poškození. Využívá se například i k diagnostice mozkové smrti u těžkých stavů (např. po mozkové příhodě nebo po úrazu).

Co je potřeba
Vyšetření se provádí pomocí přístroje zvaného elektroencefalograf. Záznam je snímán pomocí elektrod, které jsou upevněny ve speciální čepici. Výsledek vyšetření (EEG křivka) se zobrazuje na monitoru.

Jaký je princip
Váš mozek při své činnosti podobně jako srdce (EKG) tvoří elektrické proudy. Ty lze na povrchu hlavy speciálními elektrodami registrovat. Přístroj signály mnohonásobně zesílí a převede na výslednou křivku. Tvar a charakter křivky se odvíjí od aktuální aktivity mozku. Bdění i spánek mají svůj charakteristický EEG záznam.

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, pouze se doporučuje umýt vlasovou část hlavy večer před vyšetřením. Čepice s elektrodami se připevňuje na hlavu, proto není vhodné si před EEG lakovat, gelovat nebo tupírovat vlasy ani si pořizovat nákladný účes. Není nutné vysadit léky ani omezit stravovací režim. Natáčí se dvacetiminutový záznam.
EEG u dětí probíhá stejně jako u dospělého pacienta. V některých případech, hlavně u velmi malých a neklidných dětí, je nutná premedikace k jejich zklidnění. Pokud si rodič přeje, může být přítomen u snímání záznamu. Ke každému dítěti se přistupuje individuálně s ohledem na jeho věk a schopnosti.

Jak vyšetření probíhá
Po příchodu do vyšetřovací místnosti Vás sestra (laborantka) uloží na lůžko. Na hlavu Vám připevní čepici se snímacími elektrodami. Vyšetření není bolestivé a nezatěžuje pacienta. Vyšetření probíhá v bdělém stavu. Přístroj registruje Vaši mozkovou aktivitu. Zdravotní sestra Vás bude vyzívat k otevření a zavření očí nebo prohloubenému a zrychlenému dýchání apod.

Kdy bude výsledek
EEG záznam vyhodnocuje speciálně vyškolený lékař, neurolog – elektroencefalografista.
Do týdne bude výsledek zaslán lékaři, který vyšetření indikoval.
Pokud jste / budete hospitalizováni na našem oddělení, bude Vás o výsledku vyšetření informovat Váš ošetřující lékař.

Co vyšetření ukáže
Aktuální funkci mozku v různých jeho oblastech.

Dostupnost vyšetření
EEG se provádí na našem pracovišti ve dvou laboratořích: ve 3. etáži budovy č. 48 a v 11. pavilonu KNTB, a. s.

Evokované potenciály (EP) je elektrofyziologické lékařské vyšetření sledující aktuální elektrickou aktivitu Vašeho mozku (EEG) v reakci na podněty zvenčí. EP patří k pomocným diagnostickým metodám v neurologii.

Kdy se používá
Vyšetření se používá při podezření na postižení zrakové, sluchové nebo somatosenzorické nervové dráhy. Typicky se využívá k diagnostice demyelinizačních onemocnění (např. roztroušené sklerózy) a poškození nervů (např. úrazových). Vyšetření provádí neurolog společně se speciálně vyškolenou zdravotní sestrou.

K čemu bude
Vyšetření stanoví rychlost průběhu nervových signálů Vašimi nervovými drahami. Samo o sobě nedokáže stanovit diagnózu. Jeho výsledek však společně se závěrem dalších vyšetření a testů přispívá k odhalení charakteru a příčiny onemocnění Vašeho nervového systému.

Co je potřeba
Vyšetření se provádí pomocí přístroje a elektrod. Zdrojem vnějších stimulů je v závislosti na typu vyšetření obrazovka, přehrávač se sluchátky nebo speciální elektrody. Výsledek se zobrazuje na monitoru a následně jej vyhodnotí lékař.

Jaký je princip
Váš mozek při své činnosti tvoří elektrické potenciály. Ty lze na povrchu hlavy speciálními elektrodami registrovat. Přístroj signály mnohonásobně zesílí a převede na výslednou křivku (podobně je tomu i u EEG vyšetření). Tvar a charakter křivky se odvíjí od aktuální aktivity mozku. Vnější stimuly, se kterými přicházíte neustále do styku, vyvolávají odpovídající mozkovou aktivitu. Vyšetření měří rychlost, jakou se signály zvenčí dostanou až k Vašemu mozku. Na našem oddělení provádíme tyto typy evokovaných potenciálů:

1. zrakové evokované potenciály (VEP – visual) pracují se zrakovými podněty
2. sluchové evokované potenciály (BAEP – brain stem auditory) se zvukem 

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, neomezuje pacienta v dietním a léčebném režimu. Doporučujeme před vyšetřením umýt vlasy. Není vhodné použití vlasových gelů, laků, tužidel apod.

Jak vyšetření probíhá
Po příchodu do vyšetřovací místnosti Vás zdravotní sestra uloží na lůžko nebo usadí do křesla. Laborantka připevní pacientovi na hlavu snímací elektrody.
VEP: střídavě Vám zdravotní sestra zaslepí levé a pravé oko a Vy budete sledovat obrazovku s blikající šachovnicí.
BAEP: vyšetření sluchových evokovaných potenciálů probíhá podobně. Místo obrazovky však budete vnímat zvukové signály ze sluchátek. 

Co vyšetření ukáže
Evokované potenciály testují, jak dlouho mozku trvá přijmout a interpretovat zprávy (zrakové, sluchové nebo podněty z končetin). Za normálních okolností jsou reakce mozku téměř okamžité. Při poruše nervového přenosu (např. při roztroušené skleróze) trvá přenos zpráv déle.

Kam povedou další kroky
Výsledek vyšetření je zaslán lékaři, který vyšetření indikoval a ten zváží další postup léčby či ordinuje jiná vyšetření.

Dostupnost vyšetření
Vyšetření EEG a evokovaných potenciálů se provádí v některých specializovaných neurologických ambulancích a na neurologických odděleních nemocnic.

EMG EMG, elektromyografie, je vyšetření zachycující elektrickou aktivitu Vašich svalů. Ověřuje jejich stav a nervové zásobení (inervaci).

Kdy se používá
Vyšetření elektrické aktivity svalů se používá v diagnostice onemocnění svalů (muskulárních dystrofií), postižení nervů a poruch nervosvalového přenosu. Pomáhá i při lokalizaci postižení nervového systému. Vyšetření indikuje a provádí neurolog.

K čemu bude
Práci svých svalů ovládáte pomocí nervů. Sval a jeho nervy spolu tvoří neoddělitelný tým. Jejich správná funkce však může být poškozena úrazem, nadměrným tlakem, zánětem, toxickou látkou nebo některou z vrozených chorob. EMG odhalí přítomnost, umístění a rozsah takového poškození. Měření elektrické aktivity Vašich svalů pomůže poodhalit příčinu jejich slabosti, ochrnutí nebo naopak mimovolných záškubů.

Co je potřeba
Vyšetření se provádí pomocí přístroje zvaného elektromyograf. Skládá se z elektrod, zdroje elektrických pulsů zesilovače, vyhodnocovače a monitoru. Obvykle se používají dva druhy elektrod. Přikládají se na kůži nebo mají tvar tenké jehly.

Jaký je princip
Svaly Vašeho těla fungují na základě příkazů z centrálního nervového systému (mozku a míchy). Ten jim informace předává pomocí nervů. Nervy vedou signály v podobě elektrických impulsů. Když se vzruch dostane až na místo kontaktu se svalem (nervosvalovou ploténku), změní elektrickou rovnováhu ve svalových buňkách a vzniká pohyb. K vyšetření se vždy používají dvě elektrody. Pomocí referenční a snímací elektrody se sleduje změna elektrické aktivity svalu při činnosti. Odpověď na podráždění a rychlost vedení vzruchu nervem se měří stimulační a snímací elektrodou. Stimulační elektroda přivádí k nervu malé elektrické impulsy. Lepší přístup umožňují jehlové elektrody zapichované do svalu. Výsledek vyšetření se zobrazuje jako EMG křivka.

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Před vyšetřením byste měli jen vyloučit konzumaci nápojů obsahujících kofein (káva, energetické drinky). Alespoň 3 hodiny před jeho zahájením nekuřte.

Jak vyšetření probíhá
Podle pokynů zdravotní sestry si odložíte část oblečení a položíte se na vyšetřovací lůžko nebo posadíte na křeslo tak, aby vyšetřované svaly mohly zůstat uvolněné a vyšetřující k nim měl přístup. Laborantka (zdravotní sestra) Vám vydesinfikuje kůži na vyšetřovaném místě. Lékař Vám nad něj přiloží plochou elektrodu, druhou obvykle v podobě tenké jehly lehce zapíchne do Vašeho svalu. Vyzve Vás, abyste příslušný sval několikrát zatnuli a uvolnili. Přitom na monitoru sleduje změnu elektrické aktivity. Pro vyšetření nervů použije stimulační elektrodu. Ta do vyšetřované části Vašeho těla vyšle slabý elektrický impuls. Podráždění nervu vyvolá záškub příslušného svalu. Umístění elektrod se postupně mění. Vyšetření není většinou vnímáno bolestivě. Elektrický proud ze stimulační elektrody neucítíte a jehlové elektrody jsou velmi tenké. Jejich aplikace není bolestivější než lehké píchnutí špendlíkem. Jen záškuby svalů při stimulaci mohou někdy vyvolávat zvláštní pocity.

Co vyšetření ukáže
Za normálních okolností nevykazuje sval v klidu žádnou elektrickou aktivitu. Každé zatnutí se projeví na EMG křivce jako vlna. Zjištění elektrické aktivity v uvolněném svalu může znamenat zánět nebo jiné onemocnění svalu či poruchu zásobujícího nervu. Rychlost nervového vedení se porovnává s tabulkovými normálními hodnotami. Jednotlivé druhy nervových vláken charakterizují různé rychlosti. Jejich hodnota závisí i na věku. S přibývajícími léty se rychlost vedení vzruchu ve Vašich nervech snižuje. Nepřirozeně nízká rychlost vedení vzruchu muže budit podezření na poškození nervu.
Vyšetření Vás nijak neomezuje. Po jeho skončení se můžete věnovat jakékoliv aktivitě.

Dostupnost vyšetření
EMG se provádí v některých specializovaných neurologických ambulancích a na neurologických odděleních nemocnic.

Jedná se o rentgenologické vyšetření, založené na zobrazování příslušné oblasti těla ve vrstvách a na počítačovém vyhodnocení i drobných rozdílů v pohlcování rentgenového záření mezi jednotlivými kousky tkáně a orgánu. Výsledný obraz je podobný řezu příslušnou částí těla s dobře viditelnými normálními i možnými chorobnými strukturami. Ke zvýraznění rozdílu tkáně se někdy podává tzv. kontrastní látka. Uplatnění je velmi široké, např. CT hlavy – používá se při diagnostice stupně poškození hlavy a mozku po úrazech, u podezření na nádorové onemocnění či cévních mozkových příhodách apod. Pro pacienta je to šetrné vyšetření, kterým je možné získat mnoho cenných údajů. Používá však rentgenového, ionizujícího záření.

Co je potřeba
Před vyšetřením není nutná žádná zvláštní příprava. Nemocný by však měl zůstat od půlnoci lačný, neměl by pít ani kouřit. Pouze při kontrastním vyšetření se podává tableta nebo injekce léku – Dithiadenu a zavádí se do těla tzv. flexila (braunyla). Jedná se o zavedení sterilní plastové flexibilní jehly do žíly nemocného. Lékař, který nemocného odesílá na toto vyšetření, by měl na žádanku napsat hodnotu kreatininu a také samozřejmě známé alergie nemocného.

Magnetická rezonance
Nukleární magnetická rezonance (NMR), magnetic resonance imaging (MRI), rezonance, magnet nebo prostě „tunel“ je moderní diagnostické zobrazovací vyšetření. Není bolestivé ani škodlivé pro lidský organismus. Do praxe bylo uvedeno v roce 1982. MR v současnosti patří mezi nejsložitější a nejdražší diagnostické zobrazovací metody. Zatímco pomocí CT lze diagnostikovat léze kolem 2 – 4 mm, MR odhalí strukturální změny dokonce menší než jeden milimetr.

Kdy se používá
Magnetická rezonance vytváří podobně jako CT (computer tomography, počítačová tomografie) obraz vašeho těla v řezech („jako když krájíte chléb“). Nepoužívá k tomu ale rentgenové záření a nezatěžuje tak jeho ionizujícími účinky. Stejně tak odpadá nutnost aplikace kontrastní látky s rizikem alergické reakce. Poskytuje ostré kontrastní snímky všech měkkých tkání. Rezonance je vhodná pro zobrazení tkání s vysokým obsahem vody. Lze jí vyšetřit celé tělo. Vzhledem k vysoké ceně vyšetření je však použití omezeno pouze na některé indikace.

K čemu bude
MR zobrazuje tělo v jednotlivých vrstvách, jakoby rozřezané na tenké plátky. Odhalí tak procesy, které jsou jinými způsoby obtížně zjistitelné (např. zánět, nádor, krvácení). Pomocí MR může lékař tyto procesy navíc přesně lokalizovat. Kromě velikosti se dozví, jaký je jejich vztah k ostatním orgánům. Vedle klasických řezů umožňuje MR zobrazit i trojrozměrné modely vyšetřovaných částí těla. To přispívá k lepší prostorové orientaci při rekonstrukci poraněných kloubů nebo plánování náročné operace.

Co je potřeba
Před vyšetřením není nutná žádná zvláštní příprava. V některých případech se předem nemocnému zavádí žilní linka. Vyšetření není bolestivé, pouze někteří lidé mohou špatně snášet uzavřený prostor v přístroji a zvláštní hluk spojený s funkcí MR. Kontraindikací pro vyšetření MR je klaustrofobie a kovové předměty v těle (např. umělý kloub). Proto je také nutné předem vyplnit dotazník, který dostanete před vyšetřením.

Jaký je princip
Princip magnetické rezonance spočívá ve sledování a interpretaci signálů, které vysílají vodíkové ionty v magnetickém poli. Lidské tělo je z velké části složeno z vody. Vodíkové ionty jsou proto přítomny prakticky v každé jeho buňce. Přístroj kolem Vás vytvoří silné magnetické pole, které ustálí pohyb vodíkových iontů. Poté vyšle zvolené radiofrekvenční impulsy. Jejich působením dojde ke změně chování iontů a vyzáření dalších impulsů. Ty pak registrují speciální cívky. Výkonné počítače převádějí signál na digitální obraz vnitřních orgánů.

Jak se připravit
K vyšetření MR není nutná žádná speciální příprava. Jedinou podmínkou je nemít u sebe ani v sobě žádné kovové předměty. Před vyšetřením proto musíte odložit všechny prsteny, náušnice, piercing, řetízky, klíče, hodinky, drobné mince apod. Pokud jste po operaci a máte ve svém těle kovový materiál – např. svorky, kostní dlahy, šrouby, kloubní náhrady – musíte o tom neodkladně informovat lékaře nebo laboranta. Stejně tak je bezpodmínečně nutné oznámit, zda používáte kardiostimulátor nebo sluchové aparáty. Při opomenutí může být vyšetření životu nebezpečné! Nepříjemně může být pociťováno vyšetření ve spojení s tetováží či permanentním make-upem.
K vyšetření MR je kromě žádanky vhodné přinést i výsledky předchozích vyšetření a lékařskou zprávu. Vyplněný dotazník a eventuálně zavedená žilní linka.

Jak vyšetření probíhá
Před vlastním vyšetřením odložíte podle pokynů laboranta oděv a veškeré kovové předměty. Budete uloženi na pohyblivý stůl a přemístěni do „tunelu“ přístroje. Délka vyšetření je závislá na rozsahu vyšetřované tkáně. Proto je důležité zaujmout pohodlnou polohu a úplně se uvolnit. Během vyšetření je důležité, abyste se nehýbali. V průběhu vyšetření se obvykle ozývají nepříjemné zvuky. Je to přirozený důsledek běhu přístroje a není třeba se jím znepokojovat. Po celou dobu vyšetření budete v neustálém spojení s vyšetřujícími. Slouží k tomu dorozumívací zařízení a signalizace pomocí tlačítka nebo balónku v dlani. Po ukončení všech cyklů vyšetření Vás laborant vyveze z tunelu a dá Vám pokyn k obléknutí.

Kdy bude výsledek
Průběh vyšetření se zobrazuje na monitoru obsluhy. Zhotovení jednotlivých obrazů a zhodnocení nálezu magnetické rezonance je však časově náročné. Proto není možné obdržet ihned výsledek. Váš ošetřující lékař by Vás měl o výsledku vyšetření informovat přibližně do 3 dnů.

Co vyšetření ukáže
Rezonance poskytuje přesnější obraz měkkých tkání než CT. Pomáhá upřesnit nebo vyvrátit diagnózu v případech, kdy předchozí rentgenologické vyšetření selhalo. Pomocí MR je možné zhotovit obrazové řezy celého Vašeho těla. MR snímky vypadají jako série průřezů příslušnými částmi těla. Ukazují jeho jednotlivé roviny a v nich uložené orgány. Dovolují posoudit jejich tvar, velikost i strukturu. U novotvarů, kromě jejich odhalení, navíc poskytnou důležitou informaci o vztahu k okolním tkáním a orgánům.

Kam povedou další kroky
Po vyšetření můžete odejít a vykonávat jakoukoli činnost. Magnetická rezonance nemá žádné následky a nijak Vás neomezuje.

Dostupnost vyšetření
Magnetická rezonance má velké pořizovací náklady. Stejně tak finančně náročný je i její provoz. Přístroje magnetické rezonance proto obvykle vlastní pouze velké krajské nebo fakultní nemocnice. V naší nemocnici najdete MR vedle budovy „úrazovky“. Také se můžete orientovat podle plánku nemocnice a směrových tabulí zobrazených např. u hlavního vchodu, orientační plán nemocnice najdete také na webu.

LR = lumbální radikulografie
PMG = peri – myelo – grafie

Jedná se o zobrazovací metodu, kdy se do páteřního kanálu aplikuje kontrastní látka a následně se provádí rentgenové snímkování daného úseku páteře. Vyšetření mohou někteří pacienti vnímat nepříjemně. Bolestivost je vnímána stejně jako např. při aplikaci injekce.

Kdy se používá
Používá se za účelem převážně diagnostickým pro potvrzení či vyvrácení dané diagnózy. Nejčastější diagnózou, pro kterou se toto vyšetření provádí, je výhřez meziobratlové ploténky.

K čemu bude
Na rentgenových snímcích se zobrazuje páteř s postupně aplikovanou kontrastní látkou. Odhalí tak procesy těžko diagnostikovatelné pomocí jiných zobrazovacích metod.

Co je potřeba
Před vyšetřením je lépe provádět premedikaci. Je vhodné, pokud nemocný užívá nějaké léky na spaní, aby si i v předvečer vyšetření tyto léky užil. Je totiž důležité, být dobře vyspaný a odpočinutý. Vyšetření je založeno na odběru mozkomíšního moku (viz LP), následné aplikaci kontrastní látky a snímkování daného úseku páteře pomocí ionizujícího rentgenového záření. Také je důležité, aby lékař, který pacienta poslal na tato vyšetření, znal dobře jeho veškeré anamnestické údaje. Především však informace týkající se možných alergií a alergických reakcí. Po vyšetření je důležité dodržovat klidový režim na lůžku stejný jako po LP se zvýšeným příjmem tekutin.

Jak se připravit
Před vyšetřením je důležité, abyste byli dobře vyspaní a odpočinutí. Od půlnoci nesmíte nic pít, jíst ani kouřit. Těsně před vyšetřením Vám bude aplikována injekce s lékem s protialergickým účinkem – Dithiadenem. Také Vám bude zavedena žilní linka. Lékař, který Vás odesílá k tomuto vyšetření, Vás řádně poučí a dá Vám podepsat informovaný souhlas.

Jak vyšetření probíhá
Lékař – neurolog provede za asistence zkušené neurologické sestry lumbální punkci. Po odběru přibližně 2 ml mozkomíšního moku bude následně aplikována kontrastní látka rozpustná ve vodě, která se do 30 minut vstřebává. Poté se provádí RTG snímkování, kdy se zobrazuje páteřní kanál a nervové kořeny. Po vyšetření budete za doprovodu sestry převezeni na lůžkovou část neurologického oddělení, kde po ulehnutí do lůžka musíte dodržovat 24 hodin klid na lůžku. Nesmíte již vstávat ani si sedat. Důležitý je zvýšený přísun tekutin. Strava Vám bude podána k lůžku. Očistu těla i vyprazdňování provádíte na lůžku vleže. Při nedodržení klidového režimu riskujete vznik tzv. postpunkčních příznaků, které se projevují např. velmi nepříjemnou bolestí hlavy, pocitem na zvracení, zvracením, závratí apod.

Kdy bude výsledek
Výsledek vyšetření Vám sdělí Váš ošetřující lékař na oddělení přibližně do 2 dnů.

Dostupnost vyšetření
Vyšetření se provádí na radiodiagnostickém oddělení KNTB, a. s., ve 2. patře „úrazové“ budovy. 

Angiografie je vyšetření, které umožňuje lékaři zobrazit tepny. Tepny jsou cévy, které rozvádějí v těle okysličenou krev. Tepny může postihnout celá řada onemocnění. Vzhledem k tomu, že jsou oku lékaře nepřístupné, hraje angiologické vyšetření v diagnostice a léčbě onemocnění tepen podstatnou roli. Pomocí této metody může lékař prohlédnout tepny v mozku, končetinách a dalších orgánech a nalézt problém,  který způsobuje onemocnění.

Kdy se používá
Angiografie se používá, když je potřeba zobrazit velkou cévu, zásobení některého orgánu krví nebo zdroj krvácení.

K čemu bude
Angiografie dokáže zobrazit průsvit cév a jejich případné zúžení nebo uzávěr. Vysvětlí tím příčinu porušeného průtoku krve. Odhalí poškození cév, vznik výdutí (aneurysmat) a místa vnitřního krvácení. Zobrazení změn v krevním řečišti a obvyklém průběhu cév poukáže na poranění nebo poškození orgánů. V případě nádorů zobrazí angiografie způsob jejich krevního zásobení a umožní naplánování chirurgického výkonu.

Co je potřeba
Pracoviště pro provádění angiografie (angiolinka) je kombinací operačního sálu a rentgenologické vyšetřovny. Její součástí je vyšetřovací stůl a nastavitelný stojan s RTG přístrojem. Po průchodu organismem se záření zachycuje a zobrazuje na monitoru. K zavedení kontrastní látky do cév slouží katétr. Je to sterilní dlouhá tenká trubička. K vyšetření je třeba sada pro zavedení katétru do cévy. Kontrastní látka se aplikuje přetlakovou stříkačkou.

Jaký je princip
Katétr se obvykle zavádí do těla tříslem. Za kontroly rentgenem se stehenní tepnou nebo žílou dostává až do požadovaných cév. Po jejich dosažení lékař aplikuje kontrastní látku. Rentgenový snímek vyšetřované oblasti zobrazí průběh a velikost krevního zásobení. Výhodou metody je i možnost současně rozšířit zúženou tepnu a tak zlepšit prokrvení tepny za jejím zúžením. A to při jednom vyšetření!

Jak se připravit
Angiografie patří mezi invazivní zákroky. Zasahuje do těla a je spojena s určitými riziky. Proto se provádí za hospitalizace. Před vyšetřením je odebrána krev na testy srážlivosti. Na vyšetření je nutné přijít nalačno. To znamená, že od půlnoci už není možné nic jíst, pít ani kouřit. Ráno je zavedena žilní linka a aplikována injekce Dithiadenu – působí protialergicky. Katétr se do těla zavádí nejčastěji stehenními cévami (tepnou nebo žílou). Pro jejich lepší přístupnost je důležité předem vyholené tříslo. Vyšetření se provádí pomocí kontrastní látky podávané do krevního oběhu. Její podání může v některých případech vyvolat alergickou reakci. Informujte proto, prosím, lékaře, jestli jste podobnou komplikaci už někdy v minulosti zažili. Také Vám před vyšetřením dá lékař, který Vás ústně poučil o tomto vyšetření, podepsat tzv. informovaný souhlas umístěný v dekurzu.

Jak vyšetření probíhá
Lehnete si na vyšetřovací stůl pod pohyblivé rameno rentgenu. Nad sebou uvidíte obrazovku, na které bude lékař sledovat průběh vyšetření. Sestra na hrudník připevní elektrody pro snímání EKG. Na prst dostanete klip sledující nasycení krve kyslíkem (pulsní oxymetr). Potom může začít vlastní vyšetření. Lékař vydesinfikuje místo vstupu pro katétr (nejčastěji tříslo) a aplikuje do něj malé množství znecitlivující látky. Potom pomocí zvláštní jehly napíchne cévu (tepnu nebo žílu) a vsune do ní katétr. Krevním řečištěm jej posunuje až k odstupu požadovaných cév a aplikuje kontrastní látku. Aktuální pozici katétru a stav cév kontroluje pomocí rentgenu. Vyšetření není bolestivé. Díky místnímu znecitlivění třísla se nemusíte bát ani bolesti při napichování cévy. Aplikace kontrastní látky může vyvolat pocit tepla. Nelekejte se. Po celou dobu vyšetření budete v kontaktu s lékařem, který vysvětlí, co máte právě dělat.

Co vyšetření ukáže
Normální cévy nejeví známky zúžení. Na snímku se zobrazí jako plné tmavé čáry. U tepen může při pokročilé ateroskleróze dojít k zúžení nebo úplnému uzávěru. Projeví se to ztenčením jejich obrazu nebo úplným přerušením postupu kontrastní látky za uzávěr. Ve stěně tepny se může vytvořit výduť (aneurysma). V tom případě snímek ukáže nadměrné rozšíření. Nahromadění cév v neobvyklém místě může znamenat nádor. Únik kontrastní látky mimo cévní řečiště svědčí o poškození cévní stěny a krvácení.

Mám se vyšetření obávat
Přínos vyšetření, které umožňuje moderní léčbu tepenných onemocnění, mnohonásobně převyšuje rizika vyšetření. V ojedinělých případech může dojít k některým komplikacím jako je krvácení do třísla, alergická reakce na kontrastní látku nebo komplikace týkající se přímo vyšetřovaných cév. Ale ty jsou opravdu velmi vzácné.

Co bude po vyšetření
Lékař vytáhne cévku a pečlivě zabandážuje tříslo. Bandáž a vak s pískem musíte mít nejméně 8 hodin, ale z lůžka nesmíte vstát celých 24 hodin. To je důležité. Předejdete tak komplikacím po vpichu do třísla. Jíst, pít můžete. Pokud je vše bez komplikací, můžete vstát druhý den ráno.

Dostupnost vyšetření
Angiografie se provádí na specializovaných cévních odděleních velkých nemocnic.

Co je to?
Ultrazvukové vyšetření má dnes své pevné místo mezi dalšími vyšetřovacími metodami - computerovou tomografií (CT), magnetickou rezonancí, metodami nukleární medicíny. Oproti nim si i přes rychlý vývoj přístrojové techniky zachovává své základní výhody: je to vyšetření neinvazivní (bezbolestné), bezpečné, snadno opakovatelné, je možno je provést bez omezení u pacientů s nemocemi jiných orgánů i u těhotných nebo kojících. V neurologii slouží především k vyšetření hlavních tepen zásobujících mozek (krkavic a vertebrálních tepen) a mozkových tepen uvnitř lebky.

Kdy se používá
Moderní duplexní ultrazvukový přístroj umožní jednak zobrazit vyšetřovanou část těla (v našem případě tepny nebo žíly), jednak poskytne údaje o průtoku krve ve vyšetřovaných cévách (tzv. doppler). Vyšetřující lékař získané poznatky popíše a vyhodnotí. Pokud ultrazvukové vyšetření provádí neurolog, může dát získané informace do souvislosti s potížemi nemocného a jeho neurologickým nálezem a nakonec navrhnout optimální postup dalších vyšetření nebo léčby. Největší skupinu nemocných, u nichž provádíme ultrazvukové vyšetření, tvoří pacienti po prodělané cévní mozkové příhodě a ti, kteří jsou cévní mozkovou příhodou ohroženi (nemocní s postižením srdce a cév, s cukrovkou, s vysokým krevním tlakem, vyšší hladinou cholesterolu apod.).

K čemu bude
Vyšetření ukáže stupeň průchodnosti cév a jejich schopnost dostatečně zásobovat  mozek krví. Postupující omezování průsvitu cévy snižuje množství krve přitékající k mozku a hrozí vznikem mozkové ischemické příhody (mozkové mrtvice). Včasné odhalení a léčba zúžení tepen může zachránit život.

Co je potřeba
K vyšetření se používá ultrazvukový přístroj schopný pracovat v barevném dopplerovském módu. Skládá se ze sondy napojené na přístroj s ovládacím pultem a zobrazovacím monitorem. Pro lepší zobrazení se na ultrazvukovou sondu nebo přímo na vyšetřované místo nanáší průhledný gel.

Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Jaký je princip
Ultrazvuk je zvukové vlnění vysoko nad hranicí slyšitelnosti lidským uchem. Jeho vlny pronikají hmotou. Na rozhraní dvou částí s odlišnými vlastnostmi dochází k odražení části vln a jejich návratu zpět směrem ke zdroji. Zbylé vlny pokračují hmotou dál, dokud nedosáhnou dalšího rozhraní, kde se opět jejich část odrazí. Sonda lékařského ultrazvukového přístroje přiložená na kůži vysílá do Vašeho těla UZ vlny. Ty se po dosažení hranice orgánů nebo různých prostředí částečně odrazí a vracejí zpět k sondě. Přístroj tyto odražené vlny a jejich časové zpoždění zpracuje do výsledného černobílého obrazu na monitoru. Ultrazvukové měření kombinované s měřením průtoku krve využívá Dopplerova jevu. Ten popisuje, jakým způsobem se mění ultrazvukové vlny, jestliže se k nim rozhraní (v tomto případě krev) přibližuje nebo vzdaluje. Přístroj na základě výpočtu dokáže určit a barevně zobrazit směr a rychlost proudění krve a případné zúžení průsvitu cévy.

Jak vyšetření probíhá
Po vstupu do místnosti sonografické laboratoře si na pokyn lékaře odložíte svrchní oblečení a položíte se na lehátko. Vyšetření probíhá v poloze střídavě na obou bocích nebo na zádech. Trvá asi 10 minut. Nejdříve ucítíte chladivý gel a potom krouživé pohyby a jemný tlak sondy na krku. Stačí, abyste klidně leželi.

Kdy bude výsledek
Výsledek vyšetření vidí vyšetřující lékař již v průběhu vyšetření na obrazovce přístroje. Může obraz zastavit a provádět potřebná měření.

Co vyšetření ukáže
Struktury uvnitř Vašeho těla (svaly, šlachy, cévy, nervy a jiné tkáně) mají různou echogenitu. To znamená, že odlišně odrážejí ultrazvukové vlny. Díky tomu se na obrazovce zobrazí jejich hranice i struktura. Zobrazení měkkých tkání se kombinuje se zobrazením rychlosti proudu krve. Lékař z obrazu získává přehled o stupni zúžení tepny a kvalitě její stěny, o rychlosti a množství protékající krve a tvorbě vírů v krevním řečišti.
U nemocných s náhlou ischemickou cévní mozkovou příhodou má rychlé zhodnocení stavu cévního systému zásadní význam. Příhoda („mrtvice“) je způsobena poruchou krevního zásobení v určité části mozku. Cílem léčby je proto včasné obnovení krevního průtoku, abychom omezili trvalé následky příhody.
Vyšetření cévního řečiště ultrazvukem pomůže určit místo postižení (např. uzávěr cévy) a následně zvolit správný postup léčby. Současné zkušenosti navíc ukazují, že ultrazvukové vlnění může sloužit nejen k vyšetření, ale i k léčbě cévního uzávěru v prvních hodinách po cévní mozkové příhodě. Dále je možno ultrazvukem zobrazit cévní stěnu a zjistit, zda a v jakém rozsahu je postižena aterosklerosou („kornatěním“). Tyto změny mohou vést k postupnému zužování cévy. V tom případě ultrazvuk upřesní stupeň zúžení a pomůže při rozhodování, zda je třeba zúžení odstranit operací nebo angioplastikou. Nemocné se zjištěným cévním postižením je třeba dále sledovat, abychom mohli reagovat na vývoj nálezu v čase a u pacientů po zákroku na cévě zhodnotit jeho výsledek.

Dostupnost vyšetření
Sonografické vyšetření je technicky možné provádět na ultrazvukových přístrojích zvládajících Dopplerovské vyšetření. Taková je již většina dnes používaných přístrojů. Vyšetření cév provádějí specializované cévní ambulance nebo oddělení zobrazovacích metod ve větších nemocnicích. Vyšetření se v KNTB provádí v budově LDN ve 3. patře – dveře č. 311