Za pár měsíců se stane lékařkou, v těchto dnech se ale v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně věnuje práci sanitářky. Své priority má srovnané. „Vnímám, že z hlediska možné nákazy jsou zdravotnická zařízení velmi rizikovým místem. Jsem ale přesvědčená o tom, že moje místo je nyní v nemocnici, tam mohu být za současné složité situace nejvíce platná,“ říká bez váhání pětadvacetiletá Zuzana Deďová.
Je studentkou šestého ročníku oboru Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Žije ve Zlíně a je tak jednou z dobrovolnic, které pomáhají ve zlínské nemocnici zvládat situaci vyvolanou pandemií koornaviru. Prožívá doslova „křest ohněm“, protože byla zařazena na Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM), které patří mezi velmi vytížená pracoviště. „Z hlediska úkolů má nyní moje práce nejblíže k povolání sanitářky. Pomáhám s pacienty, mám na starosti úklid a čistotu na pracovišti, řadu úkolů mi zadávají zdravotní sestry. Stejně jako ostatní pracuji na dvanáctihodinové směny,“ popisuje svou činnost na oddělení.
Směny jsou denní a noční. Na náročnost a specifičnost těch nočních si Zuzana Deďová musela nejprve zvyknout. Pomohly jí v tom zkušenosti ze zkouškových období na univerzitě, kdy se také učila až do ranních hodin. Nadšená je z kolektivu, ve kterém v nemocnici pracuje. „Zapadla jsem do něj i věkově, některé sestřičky jsou dokonce mladší než já,“ konstatuje Zuzana.
Při práci se studentka snaží být co nejopatrnější a stejně jako ostatní zdravotníci maximálně eliminuje riziko možné nákazy onemocněním COVID-19. Nic neponechává náhodě i kvůli svým blízkým a okolí. „Mohu všechny ujistit, že pravidla a opatření jsou v nemocnici nastavená tak, abychom byli my i pacienti co nejvíce chráněni. Nemám proto strach, jen respekt. Ale ten je potřeba mít a je určitě zcela na místě,“ uzavírá Zuzana Deďová.