Informace pro příbuzné

Umožňuje občanům poskytovat péči ošetřované osobě v domácím prostředí, a to po dobu až 90 dnů.

Tato péče je poskytována zejména osobě

• po operaci (neplánované zákroky)
• po úrazu
• při těžkém onemocnění
• v terminálním stádiu života

Péči může poskytovat

• manžel (manželka) ošetřované osoby nebo registrovaný partner (registrovaná partnerka) ošetřované osoby
• jiný příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou
• příbuzný v nepřímé linii
• druh (družka) ošetřované osoby
• jiná fyzická osoba

U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka

• společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče
• u cizinců shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině

V obou případech alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby dlouhodobé péče.

Podmínky pro vznik dlouhodobého ošetřovného

• potřeba dlouhodobé péče, kterou indikuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (ze zákona se dlouhodobé ošetřovné nevztahuje na plánované zákroky)
• hospitalizace, která trvala minimálně 4 po sobě jdoucí kalendářní dny (včetně dne přijetí a propuštění)
• souhlasné vyjádření (podpis) ošetřované osoby s přijímáním péče od pečující osoby
• účast pečující osoby na nemocenském pojištění
• zaměstnanci alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících
• OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné

U osob v inkurabilním stavu, kterým je poskytována paliativní péče v domácím prostředí, může potřebu dlouhodobého ošetřovného indikovat PL, příp. lékař mobilního hospice nebo jiný ošetřující lékař, který pro inkurabilní stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby, a to bez nutnosti hospitalizace.

Tiskopisy, které je třeba vyplnit a odevzdat

• Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, které vystaví ošetřující lékař na základě žádosti, a to nejpozději do 8 dnů po ukončení hospitalizace. Lékař je povinen rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vyplnit nejpozději do 3 pracovních dnů od obdržení žádosti. I. díl odešle na OSSZ.
• Žádost o dlouhodobé ošetřovné vyplňuje ošetřující osoba, které jej musí předat zaměstnavateli.
• Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče (lístek na peníze) vystavuje ošetřující lékař (nejčastěji praktický lékař pacienta, příp. lékař hospicové péče). I ten je nutné předat zaměstnavateli.
• Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče, kde ošetřující lékař vyznačí datum ukončení péče. Opět je nutné tento dokument předat zaměstnavateli.
• Datum ukončení poskytování dlouhodobé péče vyznačí lékař na II. díl tiskopisu Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče a odešle příslušné OSSZ.

O ukončení potřeby dlouhodobého ošetřování rozhoduje vždy lékař.

K ukončení dlouhodobého ošetřovného však automaticky dojde také v případě, že se ošetřovaná osoba nedostaví bez udání důvodu ke kontrole, příp. kontrolu lékařem odmítne.

Dlouhodobé ošetřovné se nepřiznává osobám

• v evidenci ÚP
• pracujícím na dohodu
• zaměstnancům malého rozsahu (příjem do 3 500 Kč)
• studentům
• osobám ve výkonu trestu
• vojákům v záloze
• osobám pečujícím, které se v rámci příspěvku na péči nepodílí na odvodu pojištění
• pěstounům

Dlouhodobé ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vzniká pečující osobě 12 měsíců ode dne vyplacení poslední dávky dlouhodobého ošetřovného.

Pečující osoby se mohou při poskytování péče střídat (pro všechny platí podmínky vzniku nároku).

Při péči o osoby po plánovaných zákrocích mohou osoby blízké využít tzv. OČR (9 dnů).

Nárok na OČR vzniká zaměstnanci z důvodu ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav pro úraz nebo nemoc toto ošetřování vyžaduje.

Pokud nárok na OČR vznáší osoba v nepřímé příbuzenecké linii, je podmínkou nároku na ošetřovné soužití ve společné domácnosti.

Podmínka společné domácnosti neplatí v případě

• ošetřování příbuzného v přímé linii a sourozence
• ošetřování manžela (manželky), registrovaného partnera (registrované partnerky)
• ošetřování rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

Dosílka důchodu do zdravotnického zařízení je upravena paragrafem 116 písm. d zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Od 1. 6. 2020 může pacient, kterému je důchod vyplácen v hotovosti, zažádat o jeho dosílku do zdravotnického zařízení v případě, že jeho hospitalizace trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li tuto skutečnost na základě zdravotního stavu předpokládat.

Dosílka je možná na základě vyplnění formuláře „DŮCHODOVÁ SLUŽBA - ŽÁDOST O ZMĚNU“.

(formulář je dostupný na Sociálním oddělení)

Žadatel o dosílku důchodu musí být schopen tento formulář vyplnit a podepsat.

Formulář je následně vyplněn také zástupcem zdravotnického zařízení a odeslán na pobočku České pošty, která pacientovi obvykle důchod vyplácí.

Na základě vyplněného a podepsaného formuláře je pak důchod přeposlán na pokladnu KNTB, a.s.

VÝPLATA DŮCHODU

V okamžiku, kdy je důchod doslán na pokladnu KNTB, a. s. informuje zaměstnanec pokladny o této skutečnosti Sociální oddělení.

Zdravotně-sociální pracovnice

• Informuje pacienta, že si důchod může na pokladně vyzvednout sám nejpozději v den propuštění
• Zajistí předání důchodu pacientovi na oddělení (formulář „PŘEDÁNÍ DŮCHODU“)
• Pokud pacient aktuálně nechce nebo nemůže důchod převzít, zajistí jeho uložení v pokladně KNTB, a. s.

DŮCHOD NELZE DOSÍLAT

• Pokud je stanoven (na výplatním dokladu uveden) i jiný příjemce
• Pokud zdravotní stav příjemce důchodu brání vyplnění formuláře a převzetí důchodu
• Pokud příbuzní pacienta požádali o zaslání důchodu do nemocnice, aniž by byla žádost podepsána pacientem.

NENÍ – LI MOŽNÁ DOSÍLKA DŮCHODU ANI VYZVEDNUTÍ DŮCHODU JINOU OSOBOU

Na pobočce České pošty mohou být důchody uloženy 2 kalendářní měsíce +20 dní. Po vypršení této lhůty se důchody vrací na Českou správu sociálního zabezpečení v Praze a výplata důchodu se zastavuje (ČSSZ vás o tom bude písemně informovat). O zadržené peníze i výplatu dalšího důchodu budete muset ČSSZ písemně požádat po ukončení hospitalizace.

Využívání kompenzačních pomůcek výrazným způsobem snižuje fyzickou náročnost péče v domácím prostředí.

Kompenzační pomůcky můžeme nejen zakoupit, ale také výhodně zapůjčit. Na některé kompenzační pomůcky přispívá zdravotní pojišťovna nebo je předepíše praktický lékař.

Při péči v domácím prostředí nejvíce oceníte

• POMŮCKY PRO HYGIENU

Je velmi důležité, aby byl váš blízký v suchu a čistotě, zabráníte tím rozvoji opruzenin a proleženin.

Jedná se zejména o inkontinenční pomůcky, savé (absorpční) podložky na ochranu lůžka, ochranné masti, pleťová mléka, jednorázové žínky…

Některé z těchto pomůcek vám předepíše praktický lékař a hradí je pojišťovna, ostatní budete muset v prodejnách zdravotních potřebách hradit sami.

• POMŮCKY PRO ZLEPŠENÍ MOBILITY

Tyto pomůcky je třeba zajišťovat s ohledem na úroveň hybnosti vašeho blízkého.

Francouzské hole, berle, chodítko i vozík hradí zdravotní pojišťovna (zcela nebo částečně) pokud vám je předepíše praktický lékař či lékař specialista. Tyto pomůcky lze za úplatu i zapůjčit.

Velmi výhodné je s ohledem na zhoršenou mobilitu zajistit toaletní křeslo, které můžete využít také při sprchování.

V případě péče o imobilního člověka je velmi důležité nepodcenit výběr postele. Je třeba si uvědomit, že takový člověk tráví v posteli téměř všechen čas. Správný výběr postele (elektrická, polohovací) příp. s antidekubitní matrací, ocení nejen váš blízký, ale také vaše záda. Také postel či antidekubitní matraci lze zapůjčit.

Ke snadnější manipulaci a přemisťování vašeho blízkého lze využít elektrický zvedák.

• POMŮCKY USNADŇUJÍCÍ POHYB PO BYTĚ

Zde je na prvním místě bezpečnost pohybu. To znamená odstranit všechny překážky (prahy, kluzkou dlažbu, koberce s vysokým chlupem…) a namontovat bezpečnostní prvky (pomocná madla, protiskluzné podložky, nájezdové rampy…). Mnohé z těchto pomůcek lze opět výhodně zapůjčit.

• POMŮCKY PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČÍ

Osvědčeným způsobem ochrany je tzv. SOS tlačítko, které má váš blízký zavěšeno na krku nebo připevněno na zápěstí. V nouzové situaci toto tlačítko zmáčkne a spojí se s dispečinkem, který zajistí potřebnou pomoc.

Seznam prodejen a půjčoven kompenzačních pomůcek je vám k dispozici na Sociálním oddělení KNTB.

Závislost na pomoci jiných, která je zapříčiněna ztrátou soběstačnosti, může přicházet postupně s přibývajícím věkem a nemocemi nebo se může dostavit náhle po prodělání úrazu či těžké nemoci.

Ve většině případů vnáší do života osob které péči potřebují i do životů jejich blízkých významné změny.

Přinášíme tedy pár rad, které vám pomohou se v nové situaci zorientovat.

Osoba pečující

V obecném významu ten, kdo pomáhá (poskytuje služby) druhým, kteří z důvodu svého zdravotního nebo psychického stavu nemohou nebo nedovedou vykonávat činnosti vedoucí k vlastní samostatnosti a soběstačnosti.

Z formálního hlediska je osoba pečující ta, která je uvedena v „Oznámení o poskytovateli pomoci“ a podílí se nějakým způsobem na péči o člověka závislého na pomoci druhých.

• pokud jste pečující osobou, je třeba být tzv. zaevidován jako pečující osoba na Úřadu práce na úseku příspěvku na péči.

Výhody pro pečující osoby

• stát za vás platí zdravotní pojištění, pokud pečujete o osobu pobírající příspěvek ve stupni II, III, IV
• stát za vás platí důchodové pojištění, pokud pečujete o osobu pobírající příspěvek ve stupni II, III, IV
• příjem, který vám z péče plyne (do výše přiznaného příspěvku na péči), je osvobozen od povinnosti platit daň z příjmu
• pokud pečující zvládá k péči ještě i pracovat, nebo péče není tak náročná, má pečující právo na základě písemné žádosti zaměstnavateli na úpravu pracovní doby podle jeho potřeb (zkrácení, speciální rozvrh pracovní doby)
• zaměstnanec může též získat pracovní volno na doprovod svého rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
• péče o osobu blízkou se formálně považuje za zaměstnání, pokud péči o blízkou osobu ukončíte, máte právo zaevidovat se na úřadu práce a možnost získat podporu v nezaměstnanosti
• doba péče o závislou osobu je plně započítávaná do doby pro přiznání důchodu

Povinností pečující osoby je ve lhůtě 8 dnů nahlásit krajské pobočce Úřadu práce

• přijetí osoby, o kterou pečuje, do zdravotnického zařízení nebo odborného léčebného ústavu
• propuštění z tohoto zařízení
• úmrtí příjemce příspěvku na péči

 Možnosti finančního zvýhodnění

• Příspěvek na péči (pnp)

pravidelná, opakující se dávka určená tomu, kdo se v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neobejdou bez pomoci jiné osoby. Dávka je určenou na úhradu za pomoc, kterou poskytne osoba blízká, jiná osoba nebo poskytovatel sociálních služeb.

Postup žádání o příspěvek na péči

1. Vyplňte formulář Žádost o příspěvek na péči a doručte ho Úřadu práce.
2. Vyplňte formulář Oznámení o poskytovateli pomoci a doručte ho Úřadu práce.
3. Úřad práce zahájí sociální šetření, kdy se posuzuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí.
4. Správa sociálního zabezpečení následně na žádost Úřadu práce provede posouzení stupně závislosti. Na základě lékařské dokumentace se vypracuje lékařský posudek.
5. Jakmile Úřad práce obdrží posudek od OSSZ, žadatel je vyrozuměn o pokračování řízení.
6. Úřad práce rozhodne o přiznání, nebo nepřiznání příspěvku na péči, výši příspěvku a délce trvání.
7. Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů od jeho obdržení.

• Průkaz pro osoby se zdravotním postižením

průkaz se vydává osobám starším 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

TP – Průkaz je určen osobám se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

ZTP - Průkaz je určen osobám s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

ZTP/P - Průkaz je určen osobám se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.

• Příspěvek na mobilitu
• Příspěvek na zvláštní pomůcku
• Příspěvek na pořízení motorového vozidla
• Příspěvek na bydlení
• Doplatek na bydlení

O všechny dávky je nutno požádat na krajské pobočce Úřadu práce ČR, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt. Formuláře jsou ke stažení také na webu Ministerstva práce a sociálních věcí www.portal.mpsv.cz/forms. K posouzení přiznání dávky je vždy přistupováno individuálně, na základě posouzení konkrétní situace žadatele.

Pokud péči poskytuje fyzická osoba, která není osobou blízkou, a její pomoc je hrazena z pnp, jedná se dle zákona o sociálních službách o tzv. asistenta sociální péče. V takovém případě je nutné, aby tento asistent spolu s žadatelem uzavřel písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci a tu podal spolu s oznámením o poskytovateli pomoci. Za datum zahájení pomoci bude považováno datum podání žádosti, a to i v případě, že péče již bez podání žádosti probíhá delší dobu. Asistentem může být fyzická osoba starší 18 let, která je zdravotně způsobilá.

Pokud je péče poskytovaná pečovatelskou službou, musí v tomto případě splňovat náležitosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Je prováděna na základě písemné smlouvy a výše úhrady je dána vyhláškou č. 505/2006 Sb., v aktuálním znění.

Péče poskytovaná v domácím prostředí je plně hrazena uživatelem, nejčastěji ze starobního důchodu nebo příspěvku na péči.

Rozsah poskytovaných služeb je dán provozní dobou a kapacitou služby.

Seznam a informace o poskytovatelích pečovatelských služeb je k dispozici na Sociálním oddělení KNTB nebo jej naleznete v registru poskytovatelů na webu http://iregistr.mpsv.cz.

Jedná se o odbornou zdravotní (ošetřovatelskou) péči kdy zdravotní sestry navštěvují klienty v domácím prostředí. Provádí odborné úkony, které přispívají k urychlení průběhu nemoci a procesu hojení a uzdravení. V současné době představuje domácí zdravotní péče velmi důležitou a rovnocennou alternativu v oblasti péče o osobu se zdravotním problémem.

Službu domácí zdravotní péče může předepsat

• praktický lékař
• ošetřující lékař lůžkového oddělení
• je možno obrátit se také přímo na terénní zdravotní sestry

V těchto případech je péče hrazena zdravotní pojišťovnou.

Péče bez indikace lékařem nebo péče nad rámec této indikace je možná, ale v takovém případě je plně hrazena klientem.

Domácí zdravotní péče

• je zajištěna po dobu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu
• je poskytována zdravotní sestrou, která je oprávněna pracovat bez odborného dohledu
• je vhodná pro všechny věkové skupiny pacientů
• je určená pacientům, kteří potřebují systematickou léčbu, ošetřovatelskou rehabilitaci, převazy apod.

Nejčastěji se jedná o pacienty

• chronicky nemocné
• po úrazech
• po operacích
• s chronickou bolestí
• po mozkových příhodách
• v terminálním stadiu onemocnění, kteří se rozhodli závěrečnou fázi života prožít v kruhu svých blízkých.

Nejčastěji prováděné úkony odborné domácí péče

• měření krevního tlaku, monitoring glykémie glukometrem
• aplikace injekcí, podávání infuzí, aplikace inzulinu (nácvik aplikace)
• odběry biologického materiálu
• ošetření a převaz pooperačních a poúrazových ran, bércových vředů, dekubitů…
• péče o permanentní katétr, stomie, porty, PEGy, sondy, cévkování, klyzmata, výplachy
• RHB péče
• edukace blízkých pacienta

Výhody domácí péče

• zkracuje nebo zcela eliminuje potřebu hospitalizace
• má pozitivní vliv na psychiku klienta
• probíhá ve známém prostředí
• umožňuje bezprostřední kontakt s blízkými
• minimalizuje riziko rozvoje tzv. nemocniční nákazy

Seznam agentur poskytujících domácí zdravotní péči je vám k dispozici na Sociálním oddělení KNTB.

Vážení pozůstalí,

úmrtí blízkého člověka je ve většině případů velmi citlivou a bolestivou skutečností.

I přes zármutek, který na Vás v těchto chvílích doléhá, je důležité věnovat pozornost také praktickým záležitostem, které jsou s úmrtím blízkého člověka spojené.

Rádi bychom tedy nabídli informace, které Vám pomohou se v těchto situacích zorientovat.

INFORMACE O ÚMRTÍ PACIENTA

O úmrtí pacienta informuje osobu blízkou (nebo osobu uvedenou jako kontaktní osobu ve zdravotnické dokumentaci) ošetřující lékař pacienta, resp. službu konající lékař oddělení, na kterém k úmrtí došlo.

OSOBNÍ VĚCI PACIENTA

Osobní věci zemřelého pacienta (oblečení, obuv, hygienické potřeby, kompenzační pomůcky…) Vám budou, po předložení Vašeho OP vydány na oddělení, kde pacient zemřel.

OSOBNÍ DOKLADY PACIENTA

Osobní doklady zemřelého pacienta budou předány osobě blízké na oddělení, kde pacient zemřel.

CENNOSTI PACIENTA

Veškeré cenné věci (drahé kovy, hodinky, mobilní telefon, notebook, rádio, televize, kreditní karty, hotovost nad 1000 Kč, klíče od bytu) a stejně tak důchod zemřelého pacienta uložený v pokladně nemocnice, podléhají řízení o pozůstalosti. Budou uloženy v depozitu nemocnice do doby vydání rozhodnutí o pozůstalosti a nahlášeny příslušnému okresnímu soudu. Pokud je potřeba zajistit nějaký majetek před vydáním rozhodnutí o dědictví (klíče od bytu kvůli odstranění havárie, zajištění zvířat, odvezení auta…) obraťte se, prosím, na soud příslušný k řízení o pozůstalosti.

VYZVEDNUTÍ CENNÝCH VĚCÍ

Vyzvednutí cenností je možné na právním oddělení KNTB, a. s. v budově ředitelství (5. patro, dv. č. 510) v pracovní dny od 9.00 do 12.30 hodin, resp. od 13.00 do 14.00 hodin, nejlépe po předchozí tel. domluvě na čísle 577 552 309 nebo prostřednictvím e-mailu: vinklerova@bnzlin.cz. Cennosti budou dědici vydány po předložení pravomocného rozhodnutí o dědictví a průkazu totožnosti. V případě, že se dědic nemůže dostavit osobně, je možné zplnomocnit jinou osobu k převzetí. Podpis zmocnitele na plné moci musí být úředně ověřený.

Vážení pozůstalí, některá oddělení naší nemocnice Vám umožní rozloučení se svými blízkými v pietních místnostech nemocnice nebo (pokud to chod oddělení dovolí) přímo na oddělení, kde k úmrtí pacienta došlo.

Výběr pohřební služby je zcela na rozhodnutí pozůstalých. Pohřební služba, která v nemocnici tělo zemřelého vyzvedne, obdrží zároveň tzv. list o prohlídce zemřelého.

DOKLADY NUTNÉ KE SJEDNÁNÍ POHŘBU

• list o prohlídce zemřelého
• občanský průkaz zesnulého
• občanský průkaz zařizovatele pohřbu
• cestovní pas (u cizích st. příslušníků)
• rodný a oddací list zemřelého, případně další dokumenty zemřelého, pokud jsou k dispozici.
• U zemřelých dětí do 15 let rodný list dítěte a občanský průkaz rodičů.

NÁROK NA PRACOVNÍ VOLNO

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanoví nárok na pracovní volno s náhradou mzdy:

na 2 dny při úmrtí

• manžela/ky
• druha/družky
• dítěte

a na další den k účasti na pohřbu těchto osob

na 1 den k účasti na pohřbu

• rodiče a sourozence
• rodiče a sourozence manžela/ky
• manžela/ky dítěte
• manžela/ky sourozence

a na další den, pokud pohřeb těchto osob obstaráváte

na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, pokud se účastníte pohřbu

• prarodiče nebo vnuka
• prarodiče manžela/ky
• jiné osoby, která s vámi žila v době úmrtí ve společné domácnosti

na další den, jestliže obstaráváte pohřeb těchto osob

POHŘEBNÉ

jednorázová dávka 5 000 Kč určená na náklady spojené s vypravením pohřbu.

Nárok na pohřebné vzniká osobě, která vypravila pohřeb

• dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem
• osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte

pokud tyto zemřelé osoby měly dle § 3 zákona č. 117/1995 Sb. trvalý pobyt na území ČR.

• mrtvě narozenému dítěti

zde se podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 zákona č. 117/1995 Sb. nezjišťuje.

Nárok na dávku vzniká dnem vypravení pohřbu a jeho úhrady.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a zaniká uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku.

Žádost o pohřebné lze podat elektronickým nebo tištěným formulářem (viz. příslušné pracoviště Úřadu práce ČR). 

DOKLADY ZEMŘELÉHO

Na matriční úřad lze odevzdat občanský průkaz (pokud si jej neponechá pohřební služba, která pohřeb vypravuje), kartičku zdravotní pojišťovny, cestovní pas, průkaz ZTP, vojenskou knížku zemřelého.

Doklady lze odevzdat také orgánu, příslušnému k jeho vydání

• kartičku zdravotní pojišťovny – zdravotní pojišťovně, u které byl zemřelý pojištěn
• řidičský průkaz – na dopravní inspektorát
• vojenskou knížku – obvodní vojenské správě
• zbrojní průkaz a cestovní pas – Policii ČR

V případě úmrtí cizince odevzdejte jeho průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území ČR, průkaz o povolení k trvalému pobytu, pobytovou kartu nejbližšímu útvaru Policie ČR.

ÚMRTNÍ LIST

Úmrtní list vydává Magistrát města Zlína - Odbor občansko-správních agend (oddělení matrik a ověřování – úmrtní matrika). Lhůta pro vystavení úmrtního listu je 30 dnů od dodání potřebných dokladů. Úmrtní list je oprávněné osobě zaslán do vlastních rukou nebo předán osobně po předložení platného průkazu totožnosti.