Se začátkem jara plní čekárny nemocnice alergici

Pylová alergie je nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na větrem šířená pylová zrna různých druhů rostlin – stromů, trav a plevelů. Onemocnění je označováno jako „sezónní alergická rýma“, protože se projevuje pouze v době, kdy jsou rostliny v reprodukční fázi. V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně se alergikům věnuje alergo-imunologická ambulance.

Podle odborníků na alergie se první pyl začíná objevovat už na přelomu ledna a února, kdy se do ovzduší dostává pyl dřevin jako jsou líska, olše nebo topol. Právě v březnu se přidává i pyl jilmu, vrby nebo břízy – ta je nejsilnějším jarním pylovým alergenem. „Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose a průduškách, a u alergiků vyvolává několik příznaků. Například hojnou vodnatou rýmu, svědění a kýchání, zduření nosní sliznice, které má za následek ucpaný nos, zarudlé nebo slzící oči, kašel, dýchací obtíže, někdy i pískání v průduškách, což jsou již projevy respirační alergie, tedy astma,“ popisuje vedoucí lékařka alergo-imunologické ambulance a zástupkyně primáře Plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Alena Zimulová.

K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony obvykle dochází při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí. Po březnových pylech stromů pak v květnu dominují pyly travin, v srpnu až září pyly pelyňku a poté ambrozie. „Těžkou formou alergické rýmy trpí u nás 15 až 20 % alergiků. Jejich každodenní život je do značné míry narušen. Nemoc je totiž často doprovázena dalšími zdravotními komplikacemi, jako jsou zánět dutin, spánková apnoe, ušní infekce a další. Může mít také nepříznivý vliv na kvalitu spánku, vykonávání běžných aktivit, soustředění, výkonnost v práci a celkovou pohodu. U dětí a dospívajících může sezónní alergie významně ovlivnit schopnost učení.

Alergická rýma se při nedostatečné léčbě navíc může zhoršovat. Bylo prokázáno, že u pacientů trpících alergickou rýmou existuje 3,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace,“ upozorňuje alergoložka Alena Zimulová.

Alergiků přibývá, což je podle Aleny Zimulové důsledkem několika faktorů. Znečištění ovzduší, klimatických změn, konkrétně oteplování, které způsobuje rychlejší tempo růstu rostlin a delší období mírnějšího počasí, ale také globalizace, když se různé rostliny a trávy vyskytují v oblastech, kde dříve nebyly známé. Důsledkem toho jsou dnes lidé vystaveni řadě nových alergenů. Roli hraje také stres. Jeho škodlivé účinky na imunitní systém omezují schopnost těla bránit se proti zánětu. Nedávné studie navíc prokázaly, že je spojen s vyšším rizikem alergické rýmy a astmatu.

Jak se tedy alergii bránit? Ideální je co největší omezení kontaktu s daným alergenem. Konkrétně u alergií na pyly je to problematické. Alergoložka Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Alena Zimulová shrnuje rady do několika bodů:

• Sledujte pylové zpravodajství a snažte se zůstat v uzavřených místnostech, když je koncentrace pylu v ovzduší příliš vysoká. Nejvyšší hodnoty jsou obvykle v ranních hodinách. Pokud jste majitelem chytrého telefonu, můžete pylové zpravodajství sledovat v příslušné aplikaci.
• Během pylové sezóny raději méně větrejte, tím zabráníte vstupu alergenů do místnosti. Pomoci může i čistička vzduchu.
• Po příchodu domů si můžete umýt hlavu, tím se zbavíte pylů, které se dostaly do vlasů během dne. Nezapomínejte, že pyl ulpívá i na oblečení, převléknutí po příchodu domů by tak mělo být samozřejmostí.
• Pylů v domácnosti se zbavíte také častějším vysáváním koberců a mytím podlah.

Na alergie samozřejmě existují i léky. Ty sice účinně zmírňují projevy, samotnou alergii však neodstraní. V současnosti využívají lékaři antihistaminika, kortikosteroidy a přípravky snižující otok sliznice. Některé jsou volně prodejné, většina je však na předpis odborníkem. Jedinou léčbou, která se zaměřuje na příčinu alergie, je alergenová imunoterapie. „Metoda spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce. Bílé krvinky si postupně zvykají na přítomnost alergenu v organismu a přestávají reagovat vznikem zánětu. Cílem terapie je obnovit rovnováhu v organismu tak, aby byla jeho reakce na alergeny opět normální,“ uzavírá téma pylových alergií Alena Zimulová.

Pylová alergie v číslech

• 5091 vyšetření na alergie řešila v roce 2022 alergo-imunologická ambulance KNTB
• 1 500 pacientů s alergiemi je v současné době v této ambulanci sledováno (někteří mají pouze alergickou rhinoconjcutivitidu-zánět nosní sliznice a očí, někteří již také astma bronchiale-chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest)
• 400 pacientů ročně v alergo-imunologické ambulanci KNTB podstupuje alergenovou imunoterapii
• 40 % – tolik lidí v Evropě trpí pylovou alergií.
• 5 – jen tolik pylových zrnek na metr krychlový vzduchu stačí pro spuštění alergické reakce, přitom jediná rostlina ambrozie dokáže uvolnit až několik milionů pylových zrn za den.
• 50 % – tolik případů alergické rýmy v Evropě má na svědomí alergie na trávy.
• 3× – tak se za posledních 20 let zvýšila alergie na pyl břízy.
• 15 % – jen tolik osob, které se domnívají, že trpí alergií na pyl, bylo diagnostikováno alergologem.