Vyšetření a zákroky

Konvenční skiagrafie a skiaskopie – kompletní spektrum snímků všech částí lidského těla, skiaskopické vyšetření jícnu, žaludku a tenkého střeva, tračníku (irrigografie). Dále zobrazení píštělí (fistulografie). Skiaskopická kontrola operačních výkonů.
Výpočetní tomografie – kompletní spektrum CT vyšetření včetně CT angiografií cévního systému celého těla, virtuálních endoskopických vyšetření (virtuální kolonografie, bronchografie) a CT srdce (funkční vyšetření a koronární tepny).
Ultrasonografie – kompletní diagnostika krční, hrudní a břišní, dopplerovské vyšetření žilního a tepenného systému, diagnostika měkkých tkání. 
Magnetická rezonance (MR) – konvenční MR mozku a páteře, kloubů, břišních orgánů včetně perfuzních studií, MR angiografické techniky (především mozek a dolní končetiny). Funkční MR vyšetření mozku pro účely plánování neurochirurgických výkonů.
Digitální subtrakční angiografie – diagnostická angiografie krčních a mozkových tepen a tepen dolních končetin, selektivní angiografie břišních a pánevních tepen.

Mamografie – mamografická vyšetření i příslušný ultrazvuk pro KNTB zajišťuje nemocnice Atlas jako screeningové centrum.

• Biopsie (odběr tkání na histologická a cytologická vyšetření) pod CT nebo UZ kontrolou z orgánů dutiny břišní (především játra), z měkkých tkání a lymfatických uzlin.
• Biopsie prsů tenkojehlová i core-cut.
• Drenáže kolekcí dutiny břišní.
• Zevně vnitřní drenáže žlučových cest.
• Periradikulární obstřiky nervových kořenů pod CT kontrolou.
• Angiografické intervenční zákroky na tepnách dolních končetin a pánve – implantace stentů, dilatace stenos tepen – perkutánní transluminální angioplastika (PTA).

Naše oddělení provádí jako jediné ve Zlínském kraji CT srdce, perfuzní CT mozku, kontrastní ultrazvuková vyšetření a některá speciální MR vyšetření, např. vyšetření děložního čípku, vyšetření prostaty, funkční MR před neurochirurgickými výkony, MR srdce, MR enterografie, MR traktografie mozku apod.

Jaký je rozdíl mezi magnetickou rezonancí a CT?

Z laického pohledu u obou metod pacient leží „v tunelu“, mezi metodami je však značný rozdíl.

Metodu vyšetření vždy určuje lékař.

Lékař při volbě metody zohledňuje několik faktorů. Rozhoduje se podle toho, co je v dané situaci pro pacienta nejlepší – zohledňuje nejen metodu jako takovou (prospěšnost versus riziko), ale i stav pacienta nebo rychlost vyšetření.

Volba metody závisí na více faktorech:

• Co chceme zobrazit – magnetická rezonance umožňuje lepší zobrazení měkkých tkání, CT zobrazení vysoce mineralizované tkáně (obsahuje málo vody)
• Kontraindikace (stav nebo faktor, který je důvodem k vyloučení vyšetřovací metody):
  • přítomnost nekompatibilních kardiostimulátorů nebo elektrod, přítomnost kovových implantátů z nekompatibilního materiálu v nitrolebním, nebo nitroočním prostoru
  • trimestr těhotenství
  • klaustrofobie
• Extrémní obezita – někteří pacienti neprojdou tzv. tunelem přístroje. Alternativní přístroje pro tyto pacienty však již existují na specializovaných pracovištích
• Délka vyšetření – jeden z rozhodujících faktorů u akutních stavů. Lékař u těchto stavů volí mezi kratším vyšetřením s radiační zátěží pacienta, či delším vyšetřením s nutností celkové narkózy, pokud je to u akutního stavu požadováno. Ta však také představuje zátěž pro pacienta

Magnetická rezonance (MR)

Princip: MR funguje na principu silného magnetického pole – jádra různých buněk reagují na magnetický pulz různým způsobem. Pokud se zachovají na snímku jinak, než by standardně měli, můžeme odhalit patologické tkáně, například rakovinotvorné.

Pro medicínské účely se nejvíce využívají vlastnosti jader vodíku, protože vodík je nejčastěji zastoupen v molekulách vody. Ta tvoří 60 % hmotnosti lidského těla a vodík lze tedy snadno zobrazit.

Magnetickou rezonanci máme k dispozici od 80. let.

Co lze odhalit magnetickou rezonancí:

Výhodou MR je excelentní kontrast ve tkáních, které obsahují vodu. Jedná se o zobrazení mozkové tkáně (MR poskytuje nejlepší kontrast mezi šedou a bílou hmotou mozku), páteře, míchy, parenchymových orgánů v břiše, pánvi, mezihrudí, ale také zobrazení svalů, kloubů, kostní dřeně. V těchto orgánech lze nalézt nádorová onemocnění, záněty, vrozené vady, cévní onemocnění, degenerativní onemocnění a jiné. Příkladem onemocnění diagnostikovaného na MR je roztroušená skleróza mozkomíšní, nádory mozku a míchy, některé formy epilepsie. Z pánevních orgánů může být příkladem vynikající zobrazení prostaty. Moderní MR však dokáže zobrazit i dynamické struktury – myokard, funkci a velikost srdečních dutin atd.

Výhody:

• Lékaři při MR rozliší více druhu tkání – třeba tuk v těle nebo pohyb orgánů. To je důležité například při odhalování příčin arytmie srdce
• Detailnější obraz díky většímu kontrastu mezi tkáněmi
• Možný prostorový (3D) obraz orgánu, využívaný např. během předoperačního vyšetření
• Nehrozí nebezpečí ozáření jako u CT

Nevýhody:

• Je méně dostupná, vysoké pořizovací a nesrovnatelně vyšší provozní náklady
• Mnohdy delší čekací lhůta kvůli horší dostupnosti
• Metoda je velmi hlučná, proto je pacientům potřeba sluch během vyšetření chránit
• Vyšetření trvá dlouho. To je důvodem, proč jsou delší čekací doby než na CT. Také vyžaduje velkou míru spolupráce od pacienta (trvá mezi 30 minutami až 2 hodinami)
• Není vhodná pro všechny pacienty: pacienti s kardiostimulátory nebo naslouchadly, která nejsou výrobcem označena za kompatibilní s MR, a dalšími implantáty s kovovým materiálem. Magnetické pole by mohlo narušit jejich funkci nebo dokonce je zničit, což by mohlo ohrozit život pacienta
• Během vyšetření se mohou vyskytnout závratě, žaludeční nevolnost nebo zvýšený tep. Příčinou potíží může být reakce na podávaná léčiva (někdy kontrastní látka, nebo jiná farmaka), klaustrofobie, dlouhé ležení, hluk atd.

Počítačová tomografie (CT)

Princip: CT je vlastně rentgen, který rotuje kolem pacienta. Čím je lidská tkáň hustší, tím méně jí prochází záření. Z dat rotace lze vypočítat řezy, které vidí lékař na monitoru. Výsledným obrazem je síť čtverců, z nichž každý má číselnou hodnotu. Tato číselná hodnota (nazývaná denzita) nabývá 4096 hodnot, rozdělených od -1000 (pro vzduch) po +3096 (pro kovy). Voda má hodnotu 0. Ke každé hodnotě lze přiřadit stupeň šedi. Lidské oko ale neodliší takový rozsah, proto se používá pouze přibližně do 60 odstínů šedotónové stupnice a CT se zobrazuje pomocí CT oken (určitý rozsah škály denzit, tedy hustoty), tím se zvýrazní malé rozdíly ve tkáních s podobnou hustotou (např. u mozkové tkáně, plic, měkkých tkání atd.)

Tkáně, které pohlcují více záření, jsou znázorněny světleji (kovový implantát, kostní tkáň). Tkáně, které pohlcují méně, jsou tmavší (vzduch, plicní tkáň). Každý orgán má za fyziologických, tedy normálních okolností určité pásmo denzity (tj. určité pásmo přiřazených stupňů šedi), pokud se část tohoto orgánu, nebo celý orgán odlišuje od normálu, je to viditelné na výsledném snímku. V současné době se pro vyhodnocování snímků uplatňuje i umělá inteligence.

Metoda CT vznikla v 70. letech 20. století.

Co lze odhalit pomocí snímků z CT:

Akutní i chronické onemocnění plic, onemocnění srdce a tepen, rakovina tlustého střeva, ledvinové kameny, zánět slepého střeva, zánět slinivky břišní, zlomeniny a další.

Výhody:

• Rychlá metoda vyšetření (trvá 5-10 min)
• Je levnější, a proto je tímto přístrojem vybaveno více pracovišť. Z toho plyne kratší čekací lhůta a lepší dostupnost pro pacienty
• Lze ji využít v případech, kdy potřebujeme rychlou diagnózu – např. při úrazech hlavy nebo cévních mozkových příhodách

Nevýhody:

• Relativně silná dávka rentgenového záření – nutno omezit na nezbytně nutná vyšetření pro stanovení diagnózy
• Neposkytuje tak podrobné snímky jako MR

Tým Oddělení zobrazovacích metod:

Lékař radiolog hodnotí snímky, diagnostikuje nemoci.

Radiologický asistent pracuje s pacientem, zajišťuje vyšetření a ovládá zobrazovací přístroje.