Na novorozenecké JIP ve zlínské nemocnici život „píše“ silné příběhy. A zdravotníci pomáhají tvořit šťastné konce.
V Krajské nemocnici T. Bati funguje již řadu let perinatologické centrum. V něm je jako jediném ve Zlínském kraji poskytována vysoce specializovaná intenzivní péče předčasně narozeným nebo nemocným miminkům. Díky centru byl zachráněn také Matoušek, chlapeček, který se narodil ve 29. týdnu těhotenství.
Mladí rodiče očekávali narození svého prvního dítěte, tzv. vymodlené miminko. U ještě nenarozeného chlapečka zjistili lékaři vrozenou vývojovou vadu plodu – rozštěp rtu a patra. Kvůli vyššímu krevnímu tlaku musela být maminka hospitalizovaná v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně na oddělení rizikového těhotenství. Přes veškerou léčbu se nedařilo krevní tlak upravit, a proto muselo být těhotenství ukončeno předčasně císařským řezem.
„Pokud se miminko narodí předčasně, staráme se o něj na novorozenecké jednotce intenzivní a resuscitační péče. Je to místo, kde se začínají psát silné příběhy dětí, které přicházejí na svět o mnoho týdnů dříve. Je to pracoviště s nejmodernější přístrojovou technikou, lékaři a sestry jsou specialisté svých oborů a zároveň srdcaři. Je to také místo, kde potřebujeme víru, dáváme naději, je tady velký prostor pro lásku a péči. Jsme svědky těžkých začátků, nejsilnějších lidských příběhů, které si rodiče pamatují navždy a my s nimi,“ řekla Marcela Pumprlová, staniční sestra JIP Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.
Matoušek se narodil ve 29. týdnu koncem pánevním a jeho porodní váha byla pouhých 990 gramů. „Většina takto narozených dětí se po porodu snaží sama nadechnout, ale jsou slabá a jejich úsilí je nedostatečné. Taková miminka potřebují po porodu okamžitou odbornou pomoc, což byl i případ Matouška. Proces stabilizace začal ihned po jeho příchodu na svět, byl ponechán na nepřerušeném pupečníku a jeho podvaz byl proveden po jedné minutě po porodu. Díky tomu získal objem krve z placenty navíc. Po přerušení pupečníku byl prodýcháván přes speciální resuscitační přístroj,“ popsal primář Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Jozef Macko a dodal: „Po úvodní stabilizaci na porodním sále jsme chlapečka přenesli na novorozeneckou JIP do vyhřátého inkubátoru. Zavedli jsme mu žilní linku, později také centrální žilní katetr s výživovou infúzí. Postupně se rozvíjela dechová tíseň, bylo nutné aplikovat surfaktant (látka, která se tvoří v plicích plodu od 24. týdne těhotenství, zabraňuje zkolabování plic na konci výdechu a umožnuje rovnoměrné provzdušnění plic po porodu) přímo do plic. Po aplikaci této látky do plic se dýchání dítěte stabilizovalo, hned další den jsme Matouše umístili tatínkovi na hrudník a realizovali tzv. klokánkování-skin to skin. Vzájemné doteky, vnímaní rytmu těl, předávání si jemných doteků, to vše zajišťuje dítěti pocit jistoty, bezpečí a lásky.“
Kvůli rozštěpu miminka byla velmi obtížná dechová podpora, pomůcky, které zdravotníci používají k podpoře dýchání, vytvářely nežádoucí tlak na oblast rozštěpu, takže nakonec museli lékaři dechovou podporu časně ukončit. Ale chlapec zabojoval a zvládl to. Maminka mu pravidelně odstříkávala mateřské mléko, měl zavedenou přímo do žaludku výživovou sondu, mateřské mléko dobře trávil. Osmý den života mu mohla být zrušena výživová infuze. Jedenáctý den života nastal „den D“. Chlapeček byl přeložen na specializovaný pokoj individualizované péče, kterou již zvládala převážně maminka, sestřička fungovala spíše jako odborná pomoc.
V pátém týdnu mohl být Matoušek přesunut z inkubátoru do postýlky a 47. den života byl malý bojovník propuštěn domů. Vážil 2490 g. Ještě ho v létě čekala náročná plastická operace rozštěpu ve Fakultní nemocnici Brno.
„Loni na podzim jsme měli na JIP úžasnou návštěvu, Matoušek se na nás přišel podívat. Byl už po operaci rozštěpu, v nosíku měl snímatelné nostrilky (výztuže nosíku) kvůli tvarování nosních dírek. Maminka chválila lékaře v brněnském rozštěpovém centru, že odvedli skvělou práci a chválila i Matouše, protože dobře „papá“ a je hodné miminko. Tak těžký start do začátku života moc nejde shrnout do pár vět. Vždycky děláme všechno pro to, aby „naše“ nedonošená miminka v pořádku odcházela domů. Matoušek nám ale utkvěl v paměti hodně – jako velký bojovník od první minuty svého života,“ shrnula staniční sestra Marcela Pumprlová.
Chlapeček, který má nyní přes 8 měsíců, váží již 7,5 kg, je stále krmen mateřským mlékem, má dva zoubky, už zkouší příkrmy, je usměvavý a šťastný.
P. S. Matouš se narodil ve vaku blan, o takových dětech se říká, že budou výjimečné a budou mít v životě štěstí.