18. 11. 202218. listopadu 2022 si připomínáme Evropský antibiotický den. Antibiotika byla uvedena na trh před více než půl stoletím jako téměř zázračný lék. Jejich neuvážené a nekontrolované podávání však vedlo k výraznému vzestupu rezistentních (odolných) bakteriálních kmenů. Narůstající rezistence k antibiotikům je celosvětový problém. Uvážlivé používání antibiotik může pomoci zastavit vývoj rezistentních bakterií a zachovat účinnost antibiotik pro příští generace.
Hlavní příčinou antibiotické rezistence je používání antibiotik, vzájemný přenos rezistentních mikrobů mezi lidskou populací, zvířaty a prostředím, a také rychlý rozvoj všech odvětví medicíny.
O nadužívání antibiotik se hovoří již řadu let. Laická veřejnost je upozorňována na správné a vhodné užívání antibiotik a na důsledky jejich častého nadužívání, které vedou právě k rozvoji antibiotické rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči antibiotikům. „Vznik antibiotické rezistence je přirozený jev. Bakterie jsou zpravidla rezistentní k několika druhům antibiotik, a to představuje další limitaci výběru vhodného terapeutika. Až v 50 % jsou antibiotika používána bez stanovení etiologické (příčinu hledající) diagnózy. Nedodržování zásad antibiotické politiky vede k poškození pacienta a k narůstání rezistence. Důsledkem šíření rezistentních kmenů je používání antibiotik s širším spektrem účinku, čímž dochází také ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví,“ popisuje primářka Oddělení lékařské mikrobiologie Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně MUDr. Nataša Bartoníková.
Již v roce 2016 vydalo Valné shromáždění OSN prohlášení, týkající se odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako dosud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí.
V Krajské nemocnici T. Bati proto už řadu let funguje při oddělení lékařské mikrobiologie antibiotické středisko. Lékaři v něm poskytují konzultace svým kolegům a sledují rezistence. „Podle mých zkušeností pacienti stále ještě často vyžadují antibiotika i tam, kde to není nutné. Bývá to pravidlem také u rodičů nemocných dětí. Je důležité, aby lékaři nasazovali antibiotickou léčbu na základě výsledků z vyšetření a v dostatečně vysoké dávce,“ uvádí primářka Nataša Bartoníková a dodává: „Cílem našeho antibiotického střediska je zabezpečení správné antibiotické terapie pro konkrétního pacienta a prevence nadužívání a nesprávného užívání antibiotik. Výsledkem účinného a správného provádění ABS programu je snížení morbidity a mortality pacientů a pokles výskytu bakteriálních rezistentních kmenů v nemocnici.“
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že se blížíme do „bez antibiotické éry“, v níž nebudeme mít adekvátní antibiotika pro léčbu bakteriálních infekcí. I proto je letošní téma WHO Společně k záchraně antibiotik.
Spotřeba antibiotik stále roste. Navíc podle průzkumu České lékárnické komory více než 11 procent dospělých neužívá antibiotika po celou předepsanou dobu a téměř každý desátý si uchovává nespotřebovaná antibiotika pro případnou potřebu. To potvrzuje i vedoucí lékáren Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně PharmDr. Pavel Kurfürst a dodává: „Lékárny Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně vydaly letos za prvních deset měsíců celkem 14.646 balení antibiotik. Za stejné období to bylo v loňském roce 10.380 balení. Rozdíl by pravděpodobně nebyl tak velký, nebýt onemocnění covid-19. I přesto zaznamenáváme navýšení spotřeby každý rok.“
