20. 11. 2022Pod zkratkou CHOPN se skrývá chronická obstrukční plicní nemoc. Typicky postihuje především kuřáky, ale i lidi vystavené intenzivnímu pasivnímu kouření. Týká se převážně jedinců nad 40 let a vzniká postupně. Světový den chronické obstrukční plicní nemoci si připomínáme 20. listopadu.
Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází k chronickému zúžení průdušek. „To vzniká postupně, v důsledku chronického zánětu dýchacích cest, způsobeného dlouhodobou inhalací škodlivých částic a plynů. Převážně se jedná o kouření, samozřejmě má škodlivý vliv i znečištění životního prostředí. Onemocnění je léčitelné, je možné stabilizovat stav a výrazně zpomalit progresi, vzniklé změny ale již není možné úplně vyléčit. Pro diagnózu je rozhodující funkční vyšetření plic – spirometrie. Jedná se o neinvazivní a nebolestivé vyšetření plicních objemů,“ uvedl primář Plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně MUDr. Gustáv Ondrejka, Ph.D. a dodal: „Pacienti pozorují postupně se zhoršující pocit dušnosti a chronický kašel. Typickým příznakem je i horší tolerance námahy. Dušnost je nejprve při větší fyzické námaze, ale postupně se projevuje i při menší námaze a v pokročilých stádiích může být i v klidu. Nemoc velmi často provází chronický kašel s vykašláváním hlenů. Vzhledem k významné roli kouření se u pacientů často přidávají i jiné nemoci, u kterých je kouření rovněž významným faktorem. Jsou to hlavně kardiovaskulární onemocnění, ale i plicní rakovina.“
Léčba je komplexní a je založena zejména na topické, to znamená v plicích působící inhalační léčbě. „Využíváme léky, které mají schopnost „rozšířit“ průdušky a zlepšit funkční parametry plic. Důležitá je léčba komplikací, například respiračních infekcí a neméně důležitá je i léčba přidružených nemocí, například kardiovaskulárních nemocí,“ doplnil primář Ondrejka.
Velmi důležitá je prevence. Nejdůležitější je zanechání kouření, případně i pasivního kouření. Záleží také hodně na životosprávě, fyzickém pohybu, udržení optimální tělesné hmotnosti. Preventivně proti zhoršení onemocnění funguje i důsledné očkování proti chřipce a nemoci covid-19. „U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí může mít onemocnění covid-19 výrazně horší průběh, který vede k respiračnímu selhání s nutností podávání kyslíku, někdy až umělé plicní ventilace. Kombinace těchto dvou onemocnění může ohrozit pacienta na životě. To ale platí rovněž u onemocnění chřipkou. Proto ten důraz na důsledné očkování,“ upřesnil primář Plicního oddělení KNTB Gustáv Ondrejka.
Současný počet lidí, trpících chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice, je odhadem cca 700 000 pacientů. V péči zdravotníků je však přibližně pouze 250 000 z nich, ostatní zůstávají nepoznáni a neléčeni. Ročně přitom umírá na tuto nemoc zhruba 3 500 lidí. V plicní ambulanci Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně je v péči asi tisícovka pacientů s touto diagnózou.
